Sůl mořská, himálajská, alpská nebo snad solný květ Fleur de Sel? Nejrůznějších druhů soli je na trhu mnoho a všechny navíc díky šikovné reklamě dělají dojem, že jsou pro náš organismus mnohem prospěšnější než běžná jedlá sůl. Skutečnost je ale jiná.
„Pokud kupujete speciální soli, abyste byli zdravější, jsou to vyhozené peníze. Úplně obyčejná sůl za 15 Kč, která je obohacená jódem, může být pro nás přínosnější,“ říká odbornice na technologii potravin a autorka blogu Umíme jíst Michaela Smolková.
Jak se tedy liší běžná sůl od ostatních druhů solí? Všechny druhy jedlých solí jsou tvořeny z 95 až 98 % chloridem sodným. Zbývající 2 až 5 % pak mohou být minerální látky. Pokud si porovnáme obyčejnou, nijak neobohacenou kuchyňskou sůl s himalájskou solí, mořskou solí nebo solným květem, můžeme vidět, že tyto speciální druhy soli opravdu obsahují širší spektrum minerálních látek. Má to však jedno ALE!
Minerálů je málo...
„Je důležité si uvědomit, že obsah těchto minerálních látek je v těchto solích velmi nízký. Když tedy vezmeme v úvahu doporučenou denní dávku soli (cca 5 g denně), tak ani nejdražší sůl na světě nebude pro nás z hlediska výživy nutričně výhodnější. Tak malé množství minerálních látek totiž ani zdaleka nepokryje doporučený denní příjem těchto živin,“ vysvětluje Michaela Smolková.
Například himálajská sůl může být podle expertky skutečně dobrým zdrojem železa, ale jeho biologická využitelnost pro lidské tělo je bohužel velmi nízká. Další výpočet zase ukazuje, že abychom například pokryli denní příjem vápníku, museli bychom sníst půl kila této soli za den!
„Investovat do drahé soli kvůli údajným zdravotním benefitům tedy nemá smysl. Na druhou stranu tyto soli mají často specifickou chuť a aroma, díky tomu jsou skvělé na dochucování různých pokrmů,“ přiznává Michaela Smolková.
Vsaďte na jód
Prospěšná pro nás ale naopak může být ta nejobyčejnější a nejlevnější sůl obohacená jódem. Proč? „Je to z toho důvodu, že jód je velmi důležitý prvek pro naše tělo a obecně česká populace ho má ve stravě nedostatek. Na rozdíl třeba od lidí žijících ve Středomoří, kteří pravidelně jako zdroj jódu konzumují mořské ryby a řasy,“ vysvětluje expertka a připomíná další mýtus, který je s konzumací obyčejné kuchyňské soli spojen.
Občas se mylně uvádí, že je tato sůl bělená. „To je mýtus. V Ćesku i v Evropské unii je sůl obvykle čištěná. Oplachuje se od nečistot a s nečistotami může docházet i část minerálů. Pro nás to ale z hlediska výživy nehraje žádnou roli. Významné je pro nás jen to, pokud se do soli po tomto čištění přidává jód a třeba fluor,“ uzavírá Michaela Smolková.
Samozřejmě také platí, že příjem soli bychom měli udržovat v rozumných mezích – bez ohledu na to, jaký druh soli si zvolíme.
Co která sůl obsahuje?
Himalájská sůl – obsahuje oxidy železa, které jí dodávají charakteristickou růžovou barvu.
Mořská sůl – obsahuje stopová množství fosforu, draslíku, zinku a dalších minerálů.
Fleur de Sel – je bohatší na hořčík, vápník, draslík, železo a sírany.
