Právnička o novinkách pro gaye a lesby: Adopce? Dítě si procesem bude muset projít dvakrát
Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost novela občanského zákoníku, která poprvé umožní párům ve stejnopohlavním svazku formálně chránit práva dětí, které v takových rodinách vyrůstají. „Bude možné, aby jeden z partnerů přiosvojil dítě druhého partnera, což znamená, že se po ukončení procesu stane plnohodnotným právním rodičem a bude zapsán do rodného listu,“ uvedla právnička Lucia Zachariášová z iniciativy Jsme fér. Dodala však, že se jedná o náročný proces, který může trvat měsíce až roky.
Novinka se týká zejména takzvaného přiosvojení, kdy partner či partnerka biologického rodiče může dítě formálně adoptovat. „Od 1. 1. páry v partnerství nabývají možnost toho, aby pokud jeden v tom partnerství je rodičem dítěte, tak ta druhá nebo druhý v partnerství mohl takzvaně přiosvojit,“ vysvětlila Zachariášová. Tento krok umožní, aby byl druhý rodič uveden v rodném listě dítěte a získal plnohodnotná rodičovská práva.
Klíčovou otázkou během schvalování zákona bylo, zda se přiosvojení bude vztahovat jen na biologické děti jednoho z partnerů. „Právní řád takové pojmy jako biologický a nebiologický rodič nezná,“ upozornila právnička a dodala, že většina odborné veřejnosti se shoduje, že takové omezení by bylo v rozporu s právními předpisy. Zákon tedy umožňuje i adopci dětí z dětských domovů, což však přináší další komplikace. „V případě, že to dítě je právně volné k adopci, tak poprvé v rámci partnerství bude možné, aby jeden individuálně to dítě z dětského domova adoptoval a následně potom bude možné přiosvojení,“ uvedla.
Proces adopce a přiosvojení však není jednoduchý. „Ten proces bude vlastně dvoukrokový, budou to dva nějaké oddělené, plnohodnotné adopční procesy, protože samozřejmě náš stát takovýhle proces bedlivě střeží,“ vysvětlila Zachariášová. Podle ní je otázkou, zda složitost tohoto procesu skutečně odpovídá nejlepšímu zájmu dítěte: „Dítě musí podstoupit adopci v zásadě dvakrát – nejprve individuálně jedním z partnerů a poté přiosvojením druhým. Vždy jde o zájem dítěte, což stát bedlivě sleduje, ale kladu si otázku, zda takový složitý proces skutečně reflektuje nejlepší zájem dítěte,“ uvedla.
Ohrožení práv novorozeněte
Dalším problémem, který právnička zmínila, je absence automatického uznání rodičovských práv druhého partnera při narození dítěte. „Partnerka ženy, která porodí dítě, nebude automaticky zapsána jako matka do rodného listu. Bude muset projít celým procesem přiosvojení, což je bohužel podobné situaci před přijetím nového zákona,“ upozornila. To může ohrozit právní i sociální jistoty dítěte v krizových situacích, jako je úmrtí biologického rodiče.
Zachariášová také naznačila, že v odborných kruzích se již objevují úvahy o budoucím výkladu zákona, který by mohl umožnit i společné adopce. „Už i v odborné veřejnosti objevuje debata o tom, zda nakonec vlastně ten zákon nelze vyložit tak, že i společná adopce by byla umožněna,“ uzavřela. Tento krok by podle ní mohl přispět k tomu, aby proces adopce byl jednodušší a více odpovídal potřebám dětí.
Nedůstojné škatulkování
Zdůraznila také, že boj za plnou rovnoprávnost stejnopohlavních párů zdaleka nekončí. „My jako iniciativa Jsme fér, nebudeme ustávat v tom úsilí o rovnoprávné manželství.“ Podle ní by bylo zásadní, aby děti měly všechny právní jistoty a nemusely se v důsledku zdlouhavých adopčních procesů dostávat do situací, kdy jim chybí právoplatní rodiče. „Škatulkovat lidi na dvě kategorie – manželství pro heterosexuální páry a partnerství pro stejnopohlavní páry – považuji za zbytečné a nedůstojné,“ doplnila a zdůraznila, že iniciativa bude nadále upozorňovat na přetrvávající nerovnost a usilovat o její nápravu.
Dítě vdy patří páru muž a žena. Nebo náhradní rodiče. Neuznávám aby dvě lezby nebo dva muži vychovávali dítě. Příroda dala jasná pravidla. Už jenom tatínek Karel a maminka Pepa je k zvracení.