Kalousek a Špidla počítají výhody EU. Klause štve lístek Čechů „na Titanic“

Jak totiž naznačují výsledky exkluzivního průzkumu pro Blesk, který zpracovala agentura Phoenix, lidí, kteří odpověděli na otázku spokojenosti se členstvím EU »ano«, je pouhých 45 procent.

Zbytek buď neví (20 %), anebo je rovnou nespokojených (35 %). Proti vstupu Česka do eurozóny je pak striktně 68 % respondentů a evropské volby k urnám rozhodně nepřilákají 69 procent lidí a lidi nejvíce štve neschopnost Unie rychle reagovat na problémy, jako byla uprchlická krize.

Česko si polepšilo o 740 miliard z Bruselu. Z fondů EU vyčerpalo většinu peněz

Dozvuky »velkého evropského rozhodnutí«, které před patnácti lety kritizoval (leč nesabotoval) nejhlasitěji tehdejší premiér Václav Klaus (77), jsou zřetelné i v odpovědích, které Blesk nasbíral mezi klíčovými osobnostmi republiky. V kostce? Evropo, díky za mír, společný trh i dotace, ale potřebuješ reformu! Otázka zněla, jaké jsou pro politiky největší plusy a naopak minusy členství Česka v osmadvacítce. 

(premiér v době českého předsednictví EU)

„Plusem je potvrzení příslušnosti k západnímu civilizačnímu okruhu, začlenění do ekonomické spolupráce a sdílení společného trhu. Jako zápor vidím rezignaci na »západní hodnoty« a zakrývání problémů. Vadí mi i přílišná byrokracie či regulace trhu.“

Mirkovi Topolánkovi vadí přílišná byrokracie EU. | Foto čtenář Aha!, ara

(premiér v době vstupu do EU)

„Hlavním přínosem je všeobecné posílení vlivu České republiky. Další výhodou je urychlení ekonomického růstu a obecné zvyšování životní úrovně. Zřetelné nevýhody nejsou. Jen přibližování k životní úrovni našich západních sousedů probíhá pomaleji, než jsme očekávali.“

Vladimír Špidla jako premiér podepisoval smlouvu o vstupu do EU. | profimedia.cz

(ministr financí v době českého předsednictví EU)

„Obrovským plusem je účast na Evropském jednotném trhu, což je nejbohatší trh na světě. Kdybychom nevstoupili do EU, byli bychom dnes zhruba o třetinu chudší. Záporem je, že globální svět vyžaduje často rychlé rozhodování a dohoda 28 zemí bývá často komplikovaná a pomalá.“

Miroslav Kalousek (TOP 09) | Profimedia.cz

(prezident Hospodářské komory)

„Zásadním přínosem je přetrvávání míru a začlenění do společného trhu. Mám ale obavu, že elity nastavily diskusi mimo ekonomické otázky a musíme dát pozor, aby v EU nedošlo ke schizmatu, který by mohl nacionalistické a ozbrojené konflikty znovu přivodit. Proto je nutná reforma.“

Dlouholetý prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý | profimedia.cz

(česká eurokomisařka)

„Společně jsme prostě silnější a jsem ráda, že se ČR neutápí sama v řadě problémů a připojila se k celku se stabilním ekonomický prostředím a mírovým soužitím států. Negativem Unie je, že se někdy přijímají kompromisy, a ty ne všem vyhovují. A někdy je EU nesrozumitelná pro běžné občany.“

Eurokomisařka Věra Jourová na galavečeru amerického časopisu Time věnovanému 100 osobnostem roku 2019 | Blesk/Jakub Poláček

(ministr zahraničí v době vstupu do EU)

„Vstupem do EU jsme získali obrovskou výhodu fungujícího jednotného trhu a schengenského systému. Navíc je to první projekt demokratické Evropy, který zajistil od druhé světové války mír. Bohužel je řada předpisů EU ovlivněna lobbistickými zájmy velkých hráčů.“

(prezident v době vstupu do EU)

„Žádný jednoduchý ukazatel, který by kvantitativně řekl ‚plus nebo minus‘ neexistuje. Vstup do EU bych porovnal s koupením si velmi drahého lístku na nejmodernější parník historie – Titanic. Na tomto parníku se chvíli vezeme, stálo to hodně a stojí to víc a víc, ale nikdo neuvažuje o tom, že brzy narazíme na ledovec, který mnozí vidíme, ale většina se tváří, že neexistuje.“

Václav Klaus ve studiu Blesku po 1. kole prezidentských voleb (15. ledna 2018) | Foto Blesk - Mária Rušinová

Dojmy má každý vlastní, čísla ale po patnácti letech mluví jasně: Unie nám toho hodně dala, ale pokud jde o výši mezd, jsme pod průměrem. Zato ceny nám rostou…

15 – tolik let jsme součástí EU

741 – tolik miliard korun činí náš čistý zisk od Unie (do evropského rozpočtu jsme odvedli 565 miliard, ale získali 1,31 bilionu Kč)

83 – na tolika procentech průměru je Česko z hlediska životní úrovně (v roce 2004 jsme byli na 69 procentech)

87 – tolik procent evropského průměru platí Češi za energie (u potravin je to 83 procent, u alkoholu také 83 procent)

383 000 – o tolik korun méně vydělají ročně Češi ve srovnání s celoevropským průměrem (ČR: 257 000 Kč, EU: 640 000 Kč)

Co za miliardy z Bruselu vzniklo ve vašem kraji? Česko slaví 15 let v EU