Pandemický zákon se stihne projednat, věří Válek. Právník zmínil obavu z karanténních SMS

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP09) je nutné, aby se novela projednala a byla schválená - nyní ve stavu legislativní nouze. „Musí jej schválit Sněmovna a musí vyjít. Ten proces trvá nějakou dobu. Platnost je do konce února, a pokud zákon nebude prodloužen, vypínáme dosavadní opatření,“ řekl Válek médiím v úterý po jednání zdravotnického výboru, kde nad zněním novely diskutovali poslanci s experty. 

Bez pandemického zákona by totiž vláda neměla právo udržovat v chodu některá výraznějí omezení, jako je např. omezení vstupu do ČR bez očkování a testu či omezení provozu podniků a ubytovacích či jiných služeb. Čas ale ubývá a novela ještě neprošla sněmovní mašinérií. Původně se měla novela projednávat právě již v úterý po jednání zdravotnického výboru, opoziční SPD ale uplatnilo se svými 20 poslanci právo veta a požádali o další čas navíc. 

Válek je nicméně optimistický. „Novelizace se jistě stihne,“ napsal krátce Blesk Zprávám na dotaz, zdali se prodloužení a předělání novely stihne do 28. února, kdy končí platnost pandemického zákona. 

Upravený pandemický zákon: Co všechno budou moci úřady omezit? Větší moc získá vnitro

Pandemický zákon se bude projednávat na mimořádné schůzi dolní komory v úterý. Znění novely bylo poslancům zasláno 20. ledna, jak vyplývá z webových stránek Poslanecké sněmovny. Už nyní je ale předloha upravena poté, co ji poslanci projednali na zdravotnickém výboru a poté, co se předkladatelé setkali s negativními reakcemi na některé její části. 

Hlavní změnou je časové omezení zákona. Zatímco prapůvodně byla novela schválená koaličním kabinetem na neomezenou platnost, postupem času se objevovaly návhry na ohraničení.„Domluvili jsme se na tom, že upravíme dobu účinnosti,“ uvedl ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS) pro Radiožurnál s tím, že je ve hře platnost do konce letošního roku.

Háčky v časovém omezení i v SMS

Právě neomezená platnost vadila některým ústavním právníkům a i politikům. „Je jasné, že jsme ještě uprostřed pandemie a je potřeba pandemický zákon prodloužit. Zároveň je ale potřeba vnímat, že je to zcela mimořádný nástroj na mimořádnou situaci, která je časově ohraničená.Tudíž toto mimořádné řešení, které je ústavně hraniční a je přípustné jen proto, že reaguje na mimořádnou situaci, by mělo mít omezenou platnost,“ konstatoval například ústavní právník Jan Wintr pro iRozhlas.cz.  

Výbor se ale pozastavil i nad dalšími částmi novely, které dosud vyřešené a upravené nejsou a je tak možné, že k nim budou mít opoziční poslanci pozměňovací návrhy. Jednou z nich je novinka, že výzva ke karanténě či izolaci bude lidem chodit SMS zprávou. To je na pováženou i podle ústavního právníka Jana Kysely.

„Vláda byla motivována dobře v tom smyslu, že se snaží opatřit zákonnou oporu té praxi, která bez ohledu na cokoliv funguje. Nicméně jde o to, jestli ta zákonná opora dostačuje. Tohle je asi nejspornější, ale nevím, jak by se to dalo jinak zařídit, protože je v celku evidentní, že kdybyste chtěla postupovat podle klasických zásad správního řízení, tak to nemůže fungovat,“ okomentoval novelu pro Blesk Zprávy. „Nejsem ve stavu říci, že je úprava protiústavní, ale pokud bych měl něco v tom návrhu najít, tak toto,“ dodal. 

Na zdravotnickém výbory zaznívaly u SMS zpráv obavy z toho, že by se daly podobné zprávy lehce falšovat. Novela na to z části myslí. „Ten, komu byla nařízena izolace nebo karanténní opatření, může písemně požádat orgán ochrany veřejného zdraví p o prošetření, a to do 3 pracovních dnů,“ píše se v předkládací zprávě. 

Další propíranou věcí je odškodnění pro podnikatele. Novela totiž počítá s tím, že dá vládě větší pravomoce, aby mohla v rámci pandemického zákona omezovat provoz provozoven - což by mohla „normálně“ konat jen při vyhlášení nouzového stavu. Podle členů zdravotnikého výboru je nutné do zákona zakomponovat vedle dodatku o náhradách reálných škod i náhradu za ušlé zisky.

Povinné očkování v Česku vláda odmítla! A zásadně upravuje pandemický zákon

V předkládací zprávě se o opatřeních týkajících se provozoven mluví jako o „měkkých opatřeních, která mají předejít mnohem tvrdším opatřením, např. riziku uzavření konkrétních provozů nebo služeb nebo omezení svobody pohybu. Tento regulační mechanismus má populaci a provozovatelům stanovit podmínky jejich provozu a chování v provozovnách nebo při službě, tak, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění covid-19 mezi lidmi.“ Měkkými opatřeními se rozumí například povinnost nošení roušek či omezení otevírací doby. 

Hejtman Kuba: Krizi má řídit stát, ne kraje

Podle Kysely je opravdu zapotřebí mít připravený zákon, který bude v případě další krize dávat vládě vyšší pravomoce okamžitě zasáhnou, aniž by musel být vyhlášen nouzový stav. „To jak si to osaháváme a jak to prochází/neprochází soudy, to by měl být podnět k tomu, abychom se nad tím zamysleli obecněji a koncepčněji. Pandemií může být spoustu a ve světě jich spousta je, jen k nám neodlehli v takové míře – jde o to, jestli je covid unikátní a jestli si můžeme být jistí, že když se s covidem rozloučíme, že už se s ním neuvidíme,“ řekl Blesk Zprávám s tím, že je velice těžké najít shodu mezi tábory, pro které je stresující nouzový stav a mezi těmi, kteří i pandemii zcela popírají.

Pandemický zákon se zaměřuje primárně na epidemii covid-19 a jak zaznívá z kuloárů, je takovým předstupněm před úpravou zákona o ochraně veřejného zdraví a před obecnější úpravou, která bude do budoucna v dobách epidemie lépe popisovat, jaké pravomoce bude mít v krizi vláda, ale i hygieny. 

Právě vláda a hygienické stanice mají podobné krize řídit, jak zní i od hejtmana Jihočeského kraje a šéfa Asociace krajů Martina Kuby (ODS). „Hejtmané nemají pravomoci, které by jim umožňovali řídit epidemii. Upozorňujeme na to od začátku. Epidemická opatření dělá ministerstvo a hygiena. Pokud by se vláda s opozicí nedohodla, tak to opravdu není na to, abychom to zase zachraňovali jiným institutem. Od toho jsme chtěli, aby parlament přijal zákonnou legislativu, která by umožňovala stát řídit v takovéto situaci,“ komentoval současné hádky kolem pandemického zákona pro Blesk Zprávy Kuba.

Na Kubu jsme se obrátili i proto, že v případě, že by se novela nestihla projednat, rušila by se stávající opatření, jak již bylo zmíněno. Situaci by kočírovalo ministerstvo a hejtmané, či by se dokonce mohl znovu vyhlásit nouzový stav. Tuto možnost Válek Blesk Zprávám nepotvrdil. 

Nouzový stav ale nemusí být nutně na stole ani v případě, že se novelizace nestihne, jak podotýká Kysela. „Uvidíme, v jaké kondici na konci února vůbec budeme, mluví se, že omikron bude příští týden na vzestupu a pak rychle opadne, třeba už nebudou tak velká opatření vůbec nutná,“ řekl závěrem.

Co by mohla přinést novela?

• Restrikce budou moci podle předlohy zahrnout širší okruh činností než teď a úřady budou moci nařídit testování například podnikatelů, studentů, žáků a předškoláků, nejen zaměstnanců a jiných pracovníků.
• Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví ze zákona oznamovat lidem i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.
• Opatření budou moci vydávat pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra.
• Ministerstvo a hygiena budou moci regulovat jakoukoliv činnost v provozovnách, na tržišti a v tržnici. Budou tak moci například upravovat provozní dobu.
• Zlepší se také popis pozice hygieny a jejího práva.
• Regulace se bude týkat i kulturních představeních a různých památek i institucí, a to včetně ZOO i botanických zahrad. 
• Tanečním a herním klubům může hrozit zákaz provozu po dobu trvání nebezpečí. 
• Novela povolí i omezení provozu vnitřních a venkovních sportovišť. Vláda bude moci omezit provoz i na školách. 
• Ředitelům škol dá navrhovaný vládní zákon pravomoc vyhlásit v případě velkého počtu učitelů v karanténě mimořádné ředitelské volno nebo distanční výuku po dobu až deseti dnů.
• Rodiče budou mít v době uzavření škol nárok na ošetřovné.