Podcast: O Arvéda Smíchovského usilovaly mocnosti. Proč byl satanistický udavač tolik důležitý?
Příběh muže, pro něhož byly Kafkovy příběhy jednoduchým čtením, fascinuje dodnes. Jiří Arvéd Smíchovský uměl řadu jazyků, byl okultistou, homosexuál a od roku 1934 také členem Národní obce fašistické. Režisér Vojtěch Mašek se ve svém filmu Arvéd zamýšlel, proč byl tento rozporuplný člověk tolik důležitý pro nacisty i komunisty.
„Měl jsem potřebu zpracovat něco, co jsem si pro sebe nazval – ďáblův stůl,“ nakousl pro Kulový Blesk scénárista a režisér Vojtěch Mašek, co ho vedlo k jedné z nejtemnějších osob československých dějin. „Myslím tím situaci, která se v naších dějinách opakuje. A to podléhání výrazné osobnosti, buď umělce, nebo intelektuála, i filozofa v případě Egona Bondyho, moci a systému. Snaha těchto sil svými prostředky tohoto člověka ovládnout a porazit.“
Svou intelektuální pouť zahájil Jiří Arvéd Smíchovský na německé univerzitě v Praze, práva ale nedokončil, protože byl během 1. světové války povolán do zbraně. Na italské frontě se stal zpravodajským důstojníkem, avšak dezertoval a skrýval se v klášteře u slavné Pisy. Tento rys byl pro Smíchovského a pro jeho další život typický – nejrůznější mocnosti chtěly využít jeho téměř nadlidských schopností a fenomenální paměti. Byl dokonce schopný z hlavy citovat celé pasáže z Bible.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
