K vysokému nedoplatku vedlo kolečko změn, které paní Kutálková v nevědomosti provedla. „Na podzim 2022 se zdražovaly energie a různé společnosti končily. V tu dobu za mnou domů dorazil mladý muž a tvrdil, že zkrachoval i můj dodavatel a že má pro mě rovnou připravené nové papíry,“ začíná vyprávět paní Jiřina.
„Byl zrovna u toho i můj vnuk, který je policista. A také tomu uvěřil,“ podotýká Kutálková. Proto podepsala smlouvu u Innogy. „Najednou se ozvali z Jihlavských plynáren, že když odcházím, budu platit pokutu. Vysvětlila jsem, že chci u nich zůstat, pokud nezkrachovali,“ pokračuje. Paní na telefonu jí prý poradila, aby u Innogy zůstala pár týdnů, aby neplatila pokutu.
Různé částky
Paní Jiřina proto po necelém měsíci znovu podepisuje smlouvu s původním dodavatelem. Ovšem za trojnásobek původní ceny (z původní smlouvy 2900 Kč s fixací do února 2025 je nová na částku 8712 Kč.
„Já vám nevím,“ odpovídá na otázku, proč se vrátila ke stejnému dodavateli za trojnásobnou cenu. Pořádný šok přišel, když dorazilo vyúčtování za období 16. listopadu 2022 do 20. května 2023. „I když jsem platila víc než stanovené zálohy, přišel nedoplatek 71 378 korun,“ nestačila se divit paní Jiřina. Ten zaplatila formou splátek…

Přepis na vnuka
„Chtěla jsem odejít a řekli mi, že bych musela složit tři zálohy, které dělaly dohromady i s pokutou 65 tisíc. A tak jsem se rozhodla, že plyn přepíšu na vnuka. Vše nám vyřídili. Chtěli jsme dobu neurčitou, abychom případně mohli odejít. Dva až tři měsíce jsem je o to žádala. Pak mi i hrozili pokutou,“ tvrdí s tím, že další dva až tři měsíce trvalo, než dostala zpět přeplatek ze záloh.
Může rodinný dům protopit tak moc?
Během studování dokumentů, které paní Kutálková do redakce Blesku zaslala, jsme zjistili, že má ve vyúčtování protopených 39 megawatthodin za rok, což je extrémně moc! „Je to dvoupatrový dům, ale dole se netopí,“ říká.
Co na to Jihlavské plynárny?
„Vzhledem k mimořádné situaci na trhu s energiemi a neudržitelnosti původních cen jsme byli nuceni změnit podmínky produktové řady. Paní Kutálková přistoupila na novou smlouvu,“ odpověděly po e-mailu Jihlavské plynárny na otázku »Proč paní Kutálková dostala trojnásobně vyšší cenu, než měla předtím ve smlouvě?«
„Stavy plynoměru nám vždy poskytuje Operátor trhu s energiemi (OTE), který data získává přímo od distributora. Pokud paní Kutálková nesouhlasí se spotřebou uvedenou ve vyúčtování, měla možnost podat reklamaci stavu plynoměru. Reklamace by vedla k ověření správnosti odečtu ze strany distribuce,“ dodal zaměstnanec zákaznického centra.

Ombudsman Blesku: Pomůže advokát a soud
Situace, ve které se paní Kutálková ocitla, je z pohledu Ombudsmana Blesku velice nešťastná. „Nátlak podomního obchodníka, nesprávné rady zákaznického servisu dodavatele energií, neprověření podezřele vysoké spotřeby plynu i naprostá neochota hledat řešení nastalých komplikací nebo je minimálně prověřit jsou až šokující,“ uvádí hned na začátek Zelený.
„Paní Kutálková navíc včas nevyužila veškeré možnosti obrany, které jí zákon poskytuje,“ dodává Zelený s tím, že s takto značným odstupem se možná řešení jeví jako obtížná a vyžadovala by s vysokou pravděpodobností nutnost obrátit se soud, ideálně s pomocí advokáta.
To je samozřejmě až krajní řešení. Jelikož je případ paní Kutálkové opravdu zamotaný a složitý, rozhodl se Ombudsman Blesku Lukáš Zelený kvůli lepší přehlednosti radu rozdělit do tří částí.
1. Základní zásada: Můj dům, můj hrad!
● Pokud se za dveřmi objeví nezvaný a neznámý host, je dobré si ověřit, kým vlastně je, a poté zvážit, zda jej domů vůbec vpustit. Může jít o odečet měřidel nebo kontrolu kotle, ale také může dojít na situace, kdy přijde »dobrodinec s výhodnou nabídkou«, která je ve výsledku výhodná pouze pro něj, a nikoliv pro zákazníka.
● Nabídku výhodného produktu je lepší ověřit na internetu a porovnat s konkurencí, v případě zájmu si domluvit schůzku na pobočce. Není vhodné rovnou podepisovat jakékoliv dokumenty.
● Mnoho obcí zakazuje podomní prodej. To bohužel neznamená, že smlouva, která se během podomního prodeje uzavře, je neplatná.
● Spotřebitel má ale možnost se ze smlouvy uzavřené při nevyžádané návštěvě podomního prodejce vyvázat. Lze rozporovat i fakt, že smlouvu spotřebitel uzavřel ze svobodné vůle, neboť mohl cítit nátlak od prodejce.
2. Když dorazí vyúčtování
Jedním z nejdůležitějších údajů v obdrženém vyúčtování je informace o tom, zda vznikl na konci zúčtovacího období nedoplatek, či přeplatek, a také v jaké výši. Kontrola je jednoduchá – odečteme uhrazené platby od celkové ceny spotřebované energie.
● V rámci vyúčtování lze položky v něm obsažené rozdělit na regulovanou složku, neregulovanou složku a daňovou část (více viz box Regulovaná vs. neregulovaná složka)
● Pro ověření, zda je celková cena energií správná, je vhodné zkontrolovat detailní rozpis vyúčtování. Celková cena za energie se skládá z několika částí. Ověřit je vhodné celkovou spotřebu energií, což lze učinit odečtením počátečního stavu měřidla (elektroměr, plynoměr) od konečného stavu měřidla.
● Kromě zmíněných plateb navíc odběratel hradí daň z přidané hodnoty (DPH) a u elektřiny ještě daň z elektřiny.
3. Klíčová je včasná reklamace
● Má-li odběratel podezření, že obdržené vyúčtování není správné, může jej reklamovat u dodavatele energií. Ten má na vyřízení reklamace 15 dnů. V případě, že by ji nestihl v této lhůtě vyřídit, má odběratel nárok na náhradu.
U dodávek plynu činí náhrada 750 korun za každý den prodlení, maximálně však 7500 korun. U elektřiny je to 600 korun denně, nejvýše však 24 000 korun. Toto právo musí být uplatněno do 60 dnů od uplynutí lhůty pro vyřízení reklamace, jinak zanikne.
● Je důležité upozornit, že reklamace vyúčtování nemá odkladný účinek. Odběratel tedy musí vyúčtování uhradit, v opačném případě se vystavuje riziku prodlení, při kterém by dodavatel energií mohl požadovat úroky z dlužné částky. V případě, že je však částka zjevně chybná (například posunutí desetinné čárky) a s dodavatelem je složitá komunikace, může odběratel zvážit úhradu pouze části vyúčtovaného nedoplatku.
Zkuste i Energetický regulační úřad
„Nepodaří-li se spor s dodavatelem energií vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení spotřebitelských sporů při Energetickém regulačním úřadu. Více informací o tomto řešení lze nalézt na webových stránkách eru.gov.cz Stejně tak je možné se na Energetický regulační úřad obrátit se stížností na podezření z porušení energetického či jiného zákona. A tyto možnosti může využít i paní Kutálková,“ radí Lukáš Zelený.
Regulovaná vs. neregulovaná složka
● Regulovaná složka se skládá z poplatků pevně stanovených Energetickým regulačním úřadem, tedy orgánem státní správy. Regulovanou část odběratel platí podle distribučního území a nelze ji ovlivnit změnou dodavatele. Do regulované části spadá především platba za distribuci a dále také platby za související služby, jako je platba za služby operátora trhu.
● Naopak neregulovanou složku neboli obchodní část odběratel platí podle ceníku a tuto složku ovlivňují dodavatelé energií. Ve vyúčtování tato složka bývá někdy označena jako platba za dodávku.
Ekonomka Matesová o clech a obchodní válce: Jaké dopady pocítí Česko kvůli Trumpovi? Pavlína Horáková