Vláda schválila financování dostavby Dukovan. Smlouvu podepíše příští týden
Vláda schválila způsob financování stavby dvou jaderných bloků v Dukovanech, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala. Na programu zasedání kabinetu měli ministři i rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí v Česku na příští tři roky, zákaz dvojího zdanění mezi ČR a Keňou nebo laureáty Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2024.
„Dnes děláme další historický krok. Rozhodli jsme o způsobu financování nových jaderných bloků a o převzetí 80procentního podílu od EDU II (dceřiné firmy polostátní společnosti ČEZ, pozn.red.) státem,“ oznámil předseda vlády. ČEZ podepíše smlouvu s jihokorejskou KHNP na stavbu dvou nových bloků v Dukovanech 7. května. Fiala vyzdvihl, že krok zajistít energetickou soběstačnost do budouna, vláda dle něj pracuje na záležitosti od počátku svého mandátu.
„Způsob financování bude zajištěn formou státní půjčky pro společnost EDU II. Půjčka bude pokrývat veškeré náklady výstavby a to od podpisu po spuštění bloků do provozu,“ poskytl detail minsitr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Cena dle ministra podléhá režimu utajení, nicméně dle Stanjury odpovídá platné nabídce, tedy zhruba 200 miliard korun. „Připomínám, že ceny se podařilo dosáhnout tak, že vláda rozhodla o výstavbě dvojbloku, čímž se snížila cena za jeden blok,“ doplnil ministr.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.
Po získání povolení k provozu bloků má být půjčka zpětně splácena státu po dobu 30 let. Půjčka – tzv. návratná finanční výpomoc – bude dle Stanjury vyplácena až po získání notifikace od Evropské komise, do té doby bude EDU II financovat postup za komerčních podmínek. „Pro účel dalšího postupu kupuje stát onen podíl ve firmě, cena je 3,6 miliardy korun,“ osvětlil Stanjura. Většinový podíl vlastněný státem zaručí dle ministra kontrolu nad projektem a jeho stabilitu. Zbývajících 20 procent zůstane ve vlastnictví ČEZ, ten ale bude stát moci dle smlouvy kdykoliv odkoupit.
„Žádost o notifikaci (schválení, pozn.red.) Evropské komise bude podána bezprostředně po podepsání samotného kontraktu,“ doplnil Stanjura. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) pracuje jeho resort na jasných garancích, aby v době podpisu smlouvy s KHNP měl český průmysl jistých 30 procent dodávek stavby. „A sestavujeme plán, jak bude naplněn původní slib na zapojení ve výši 60 procent,“ řekl Vlček. Ministr míní, že čím dříve začneme s projektem, tím větší výhodu proti dalším zemím budeme mít.
„Budoucnost českého energetického mixu se nachází v kombinaci velkých jaderných elektráren, malých modulárních reaktorů a obnovitelných zdrojů,“ míní premiér, že jedině takto lze zabezpečit dostatek energie za rozumné ceny. Fiala též připomněl, že 30. května uplyne 40 let od spuštění prvního bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. „Provozujeme jadernou energetiku dlouhodobě a patříme mezi špičku,“ zdůraznil premiér.
„Pro nás bylo důležité rozhodnutí ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pozn.red.) staré několik dní, které zamítlo ve finální fázi stížnost EDF (francouzský konkurent, který se snažil výběr korejské firmy zvrátit, pozn.red.),“ odůvodnil načasování dnešního oznámení Stanjura.
KHNP uvítala oznámení vlády o termínu podpisu smlouvy k Dukovanům a odkup majority v EDU II. Podle Korejců jde o důležitý milník v projektu.
Navrhované uzákonění práva Českého červeného kříže k zajišťování pátrací služby vláda na svém středečním zasedání podpořila. Poslanecká novela předpokládá, že české úřady by pro tyto účely musely s humanitární organizací spolupracovat a poskytovat potřebné informace včetně osobních údajů. Kabinet k předloze zaujal souhlasné stanovisko, vyplývá z výsledků zasedání.
Zásadní pro tuto práci je podle předkladatelů v čele s Věrou Kovářovou (STAN) přístup k informacím o pohřešovaných lidech od státních úřadů, policie a obcí či krajů. Oprávnění Českého červeného kříže nyní zakládá podle nich mezinárodní smlouva a akty, které na ní navazují, což podle autorů novely způsobuje prodlení kvůli potřebě právní argumentace v každém jednotlivém případu.
Co dalšího řešila vláda?
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odvede ze svého fondu 2,7 miliardy korun do státního rozpočtu. Na základě toho se o 2,5 miliardy korun zvýší rozpočet ministerstva dopravy, které peníze použije pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Finanční operace navržené ministerstvem dopravy schválila vláda.
Obchod mezi Českem a Keňou se zřejmě zjednoduší. Vláda schválila smlouvu o zákazu dvojího zdanění mezi oběma zeměmi, která by měla upřesnit daňová pravidla při vývozu a dovozu a zamezit daňovým únikům. V současnosti mezi Českem a Keňou žádné takové ustanovení neplatí. Česko má s Keňou dlouhodobě pozitivní obchodní bilanci.
Kabinet se zabýval i návrhem programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu do roku 2030 či makroekonomickou predikcí. Dostal také informace o Národním plánu obnovy.
Ne pro obaly
Vláda ve Sněmovně nepodpoří návrh poslankyně ANO Bereniky Peštové o snížení zákonné finanční rezervy autorizovaných obalových společností. Ministr Stanjura po zasedání kabinetu novinářům řekl, že ministři se tak rozhodli na základě doporučení legislativní rady.
Peštová prosazuje snížení zákonné rezervy z nynější poloviny na čtvrtinu celkových ročních nákladů autorizované obalové společnosti. Jde podle ní o reakci na nárůst nákladů a pokles příjmů systému třídění v posledních letech. Zákonná rezerva představuje podle poslankyně jen umrtvené peníze, které prakticky není možné použít k pokrytí mimořádných nákladů.
Bohužel, už vyšlo najevo že to bude přes bilion.