Rusky mluvící turista v Karlových Varech ve čtvrtek fyzicky napadl novináře Jiřího Hynka. Podle vyjádření Hynka pro Blesk se tak událo po jeho dotazech na válku na Ukrajině. V historii Česka to však není jediný případ napadení novináře. Redakce Blesku proto připravila přehled útoků na novináře v Česku, ale i v zahraničí.
Ruský turista ve Varech napadl reportéra Hynka: „Idi na ch*j“ a pěstí do hlavy! Kdy novináři čelili útokům?
1.Napadený Hynek
Reportér Jiří Hynek, bývalý zaměstnanec ČT, investigativní novinář a aktuálně i autor knihy Ruský Klondike v Česku, se v den oslav svátku práce vydal na reportáž do Karlových Varů, kde, jak známo, tráví své dovolené ruští turisté. Novinář se ptal lidí na ulici, co si myslí o válce na Ukrajině, nebo o ruském prezidentu Vladimirovi Putinovi.
Když mu ale zavalitý turista řekl, že si nic nemyslí a pokračoval v uhýbavé chůzi, Hynek se nenechal odbýt a podotkl, že na Ukrajině umírají lidé, že je to vážné.
Úder do brady
Když se pak ptal na Putina, muž se otočil a bez varování Hynka napadl pěstí. Útok doprovodil ruským výrazem „Idi na ch*j“, volně přeloženo: Jdi do p*dele.
„Většina lidí, které jsme potkali, jsou Rusové, kteří žijí v Německu, a potkali jsme nějakého člověka, který se po těch otázkách na nás vrhl, konkrétně na mě, kdy mě udeřil pod bradu a začal nám vyhrožovat,“ popsal reportér Hynek Blesku. Zavolal policii a podle jeho slov měl útočník dostat i po zhlédnutí videozáznamu pokutu na místě - konkrétně 10 tisíc korun.
Policie bez komentáře
Toto rozuzlení mluvčí karlovarské policie Jan Bílek Blesku nepotvrdil. „K vašemu dotazu uvádím, že se ke konkrétní osobě ze zákona nemůžeme vyjadřovat,“ uvedl Bílek.
Hynek byl s Českou televizí spojen dlouhé roky, loni však Kavčí hory opustil. Letos se v rámci projektu Odkryto.cz zaobírá mj. ruskou stopou a vlivem v Česku.
Video Reportér Jiří Hynek se ptal ruských turistů ve Varech na Putina a válku na Ukrajině. Jeden z nich na něj zaútočil!Video se připravuje ...2.Divoké devadesátky
První případ, a rovnou i ten nejzávažnější, se udál na začátku „divokých“ devadesátek. V roce 1992 v Kostelci nad Černými lesy někdo zavraždil novináře Václava Dvořáka.
Ten se věnoval hlavně kauzám českého bosse podsvětí Františka Mrázka. Podle policie bylo právě toto motivem vraždy žurnalisty. „Důvodem vraždy zřejmě byly aktivity Václava Dvořáka. Ten jako dopisovatel regionálního tisku psal o Františku Mrázkovi a svoje informace dával i dalším novinářům, kteří je pak zveřejňovali v celostátních médiích,“ uvedla v minulosti tehdejší mluvčí ÚOOZ Blanka Kosinová.
V roce 2006 policie označila Mrázka jako objednavatele vraždy, jeho podnikatelského partnera Antonína Bělu jako organizátora akce a Bohuslava Hájka jako nájemného vraha. Nikoho však neobvinili, Hájek byl nezvěstný a Mrázek s Bělou po smrti.
3.Srba vs. Slonková
Vražda novináře v Česku se měla zopakovat i v roce 2002. Tehdy policie narychlo ukryla novinářku Mladé fronty Dnes Sabinu Slonkovou (dnes šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz, pozn. red.) před nájemným vrahem.
Jak se později ukázalo, její vraždu si u dvojice zlodějů objednal tehdejší generální tajemník na ministerstvu zahraničí Karel Srba. Právě jeden z nájemných vrahů se krátce před akcí opil a přihlásil se na policii.
Slonková tehdy přežila jen díky rychlé reakci policie. „Nečekala jsem, že by tehdy Srba chtěl řešit mé články tím, že si objedná moji vraždu,“ vzpomínala pro slovenský Denník N Slonková v roce 2018.
Karel Srba byl zatčen v roce 2002, následně si odpykal osm let ve vězení. V současnosti žije na statku ve Stochově u Kladna.
4.Topolánkova agrese
V roce 2008 se vyznamenal i Mirek Topolánek (tehdy ODS). Nejenom, že prohrál senátní volby, které zalilo dnes už legendární oranžové tsunami (drtivá výhra ČSSD v krajských a senátních volbách v roce 2008, pozn. red.), ale taky při příchodu do sídla strany pěstí napadl fotografa. Topolánek to později vysvětloval tím, že fotograf fotil bleskem jeho syna Nikolase, který spal v kočárku.
Později v roce 2011 poslal Topolánek vulgární smsku novinářce, když se ho ptala na jeho osobní finance.
5.Zemanův boxer ve volebním štábu
Miloš Zeman a jeho výpady vůči novinářům jsou veřejnosti již dobře známé. Podobně jako exprezident k novinářům přistupovalo ale i jeho okolí.
Za zmínku stojí jeho druhé prezidentské volby v roce 2018, kdy v povolebním štábu se opil jeho podporovatel Milan Rokytka, a přítomní novináři natáčeli, jak zavrávoral, zakopnul a upadl.
To nezvládl další ze Zemanových fanoušků, bývalý boxer Karel Slezák, který společně s kolegou začali novináře vytlačovat z místnosti. Při následné potyčce Slezák pěstmi udeřil do novináře serveru iDnes.cz, jeho kolega pak hodil kameru TV Nova na zem. Slezák o měsíc později zemřel.
6.#AllForJan
Případ, který asi nejvíc otřásl společností na Slovensku, ale i u nás v Česku, je úkladná vražda mladého novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. 21. února 2018 podvečer je v jejich domě ve Velké Mači na jihozápadě Slovenska zavraždil nájemný vrah.
Jejich vražda na Slovensku vyvolala do té doby nevídané reakce – masivní protesty napříč celou zemí přinutily k odchodu nejdříve policejního prezidenta Tibora Gašpara, krátce na to odstoupil i ministr vnitra Robert Kaliňák a taky premiér Robert Fico.
Dnes jsou všichni jmenovaní zpět ve veřejných funkcích – Kaliňák je pro změnu ministr obrany a Tibor Gašpar je poslancem, jeho syn je však ředitelem tajné služby.
Slovenskem taky přeletěla vlna policejního vyšetřování, kdy se odhalila korupce asi na všech úrovních politiky, policie, soudů a podnikatelské sféry. A to vše pomohl odkrýt vyšetřovatelský tým právě z kauzy Kuciak, který prolomil šifrování na telefonu hlavního podezřelého, mafiána Mariána Kočnera. Právě na něm policie našla zálohu komunikační aplikace Threema, přes kterou Kočner instruoval své lidi v státních správě.
7.Roky Covidu a dezinformací
Negativní nálada vůči novinářům dlouhodobě rostla, odborníci se shodují, že z velké části za to mohly slovní útoky na novináře ze strany politiků. Vše to završila pandemie covidu-19, která definitivně rozdělila společnost na ty, kteří čtou relevantní média, a na ty, kteří čtou dezinformační servery a proruskou propagandu.
Část politiků a společnosti na toto rostoucí informační podsvětí zareagovala a začala jim podsouvat další smyšlené informace, třeba ty o čipech ve vakcínách, nebo o spiknutí mezi světovými vládami, farmaceutickými firmami a médii za účelem ovládnutí lidí. V letech 2021 a 2022 se taky pořádaly demonstrace, na kterých byla často vyhrocená atmosféra, hlavně mezi návštěvníky a novináři, které demonstrace pokrývali. A došlo k několika střetům.
Mezi nejznámější patří střet demonstrantů s novinářem portálu Aktuálně.cz Radkem Bartoníčkem. V roce 2022 na jedné z demonstrací Bartoníček natáčel čelo průvodu, kdy do něj strčil jeden z demonstrantů. To vedlo k vyhrocené výměně názorů, zasáhnout musela až policie. Později za to demonstrující dostal nespecifikovanou pokutu.
Na stejné demonstraci zase vulgárně uráželi novináře ČT Richarda Samka a to kvůli jeho romskému původu. To se později rovněž vyšetřovalo, čehož výsledek není veřejně známý.
8.Česko je ve svobodě tisku na 10. příčce na světě
V sobotu 3. května je Mezinárodní den svobody tisku. Při té příležitosti představili v pátek Reportéři bez hranic (RSF) aktualizovaný řebříček svobody tisku v jednotlivých zemích světa. Česko v žebříčku poskočilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Podobně jako loni se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.
Výjimečné ale letos bylo celosvětové hodnocení svobody tisku podle novinářů. Ekonomický ukazatel Světového indexu svobody tisku RSF v roce 2025 klesl na dosud nejnižší úroveň a vůbec poprvé hodnotí světový stav svobody tisku jako „v obtížné situaci“.
Podle ředitele evropské pobočky Reportérů bez hranic Pavola Szallaiho k posílení svobody tisku v Česku přispěla snaha vlády o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, změna na Pražském hradě, ale i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už nevlastní média.
Situace však není optimální. Ukázal to dřívější průzkum Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Podle nich se s nějakou formou napadení setkává alespoň jednou měsíčně více než třetina českých novinářů a až 60 % novinářů napadení nikomu neoznámilo.
- Související
Témata:
Divím se, že reportér který dělá především reportáže podobného typu a opakovaně bývá napadán, neprojde výcvikem pro boj z blízka. Např. Krav Maga a okamžitě tuhle chamraď nezlikviduje