Von der Leyenová: Kontroverzní krok v Srbsku! Odmítla premiéra kvůli schůzce s ruským ministrem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při své dnešní návštěvě Bělehradu na poslední chvíli zrušila plánované setkání se srbským premiérem Milošem Vučevičem. Důvodem byla jeho předchozí schůzka s ruským ministrem hospodářského rozvoje Maximem Rešetnikovem, informovala agentura AFP a místní média.
„Schůzku s premiérem jsme zrušili po (jeho) setkání s ministrem hospodářství Ruské federace,“ řekl agentuře AFP velvyslanec Evropské unie v Srbsku Emanuele Giaufret.
Podle něj „existuje náznak záměru Srbska posílit hospodářské vztahy s Ruskou federací i v jiných oblastech“. Tento „záměr“ lze vyčíst z tiskového prohlášení ke schůzce Vučeviče s Rešetnikovem, které bylo zveřejněno na stránkách srbské vlády, dodal Giaufret.
Vučević: Spolupracujeme s EU, Ruskem i Čínou
Tisková zpráva byla mezitím z webu stažena, předtím ji ale vláda rozeslala také médiím. Stojí v ní, že dvojice politiků jednala o „dalším posílení hospodářské i jiné spolupráce mezi oběma zeměmi“. Na téma protiruských sankcí Vučević uvedl, že Srbsko „navzdory velkému nátlaku“ vede svobodnou a nezávislou politiku a má dobrou spolupráci jak s Ruskem, tak s Evropskou unií, Čínou a dalšími zeměmi, uvedla agentura Beta.
Důvody zrušení dnešní schůzky potvrdil srbské stanici N1 a srbskému vydání Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) mluvčí Evropské komise.
Von der Leyenová je v současné době na cestě po zemích západního Balkánu, které usilují o vstup do Evropské unie. Kromě Bosny jde o Albánii, Kosovo, Černou horu, Severní Makedonii a Srbsko. Každá z nich se nachází na cestě do evropské sedmadvacítky v jiné fázi.
Před zrušením schůzky s Vučevičem jednala von der Leyenová v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, který je určující osobou na srbské politické scéně. Po jednání ocenila úsilí Srbska o provedení nezbytných reforem v rámci jednání o vstupu do EU a také jeho „strategická rozhodnutí“, uvedla AFP.
Srbsko je kandidátem na vstup do Evropské unie, současně však udržuje přátelské vztahy s Moskvou a značná část Srbů vnímá Rusko pozitivně. Ačkoliv Bělehrad odsoudil v OSN ruskou invazi na Ukrajinu, k sankcím namířeným proti Rusku se nepřipojil. Vučić před několika měsíci řekl, že Srbsko dodalo Kyjevu přes prostředníky výzbroj za stovky milionů eur. Spolu s EU rovněž prosazuje kontroverzní projekt těžby lithia v Srbsku.
Minulý týden si prezident Vučić telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Odmítl sice osobní účast na summitu zemí BRICS v Kazani, ale poslal za sebe několik ministrů včetně vicepremiéra.
Podle agentury AP von der Leyenová podnikla cestu, aby balkánské státy ujistila, že rozšíření EU zůstává pro blok prioritou. Šéfka EK už dříve připustila, že rozšíření o země západního Balkánu nebylo vždy pro Brusel prvořadou záležitostí, v posledních letech se to podle ní ale změnilo.
Vážení čtenáři, děkujeme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc. „Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil. Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq
Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
že nám ta EU ale zhnědla