Analýza: Kardinálové se připravují na bitvu o směřování církve. Kdo se snaží jít proti Františkovu odkazu?

František dramaticky přetvořil skupinu prelátů, kteří budou brzy před Michelangelovou freskou Poslední soud v Sixtinské kapli hlasovat o jeho nástupci. Hlasovací právo mají od 20. století pouze kardinálové mladší 80 let - a František vybral většinu z nich. Navíc jich jmenoval víc, než by měl.

První šéf církve ze zemí globálního Jihu se při tom rozhodl roztrhat starou nepsanou knihu pravidel, podle níž se kardinály automaticky stávali biskupové některých diecézí - většinou z Itálie, Evropy a Spojených států. Místo toho se František snažil internacionalizovat kardinálské kolegium a udělil červené čepice řadě zemí, které nikdy předtím nebyly zastoupeny kardinálem, jako je Tonga, Myanmar, Mongolsko, Středoafrická republika a Haiti. Díky jeho reformám se kolegium stalo reprezentativnějším pro celosvětové katolické společenství, přičemž kardinálové, které vybral, z velké části sdílejí jeho vizi církve. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že kardinálové nyní zvolí papeže, který bude představovat kontinuitu s Františkem.

Konkláve však mohou přinést překvapení a navzdory reformám, které František provedl, existuje malá, ale odhodlaná menšina nespokojená s posledním pontifikátem, která bude hledat způsoby, jak změnit kurz. Tito kardinálové byli znepokojeni Františkovou otevřeností k podávání přijímání rozvedeným a podruhé oddaným, jeho přijetím katolíků LGBTQ+ i jeho silnou kritikou „zpátečnických“ katolíků. Františkova kritika ekonomické nerovnosti a zaměření se na práva migrantů a klimatickou krizi narazily u četných katolíků, kteří by spíš toužili, aby papež stanovil pravidla morálního učení.

Během posledního pobytu v nemocnici papež stvrdil tříletý reformní proces, včetně větší role žen a laiků v církvi. Až do roku 2028 má pokračovat hloubková debata prostřednictvím struktury zvané biskupská synoda – zapojující katolíky z celého světa – o dalších reformách církve. Velkou otázkou je, jak se k debatám postaví Františkův nástupce.

Vatikán po smrti Františka (†88): Lobbování i slavnostní kouř. Jak budou volit nového papeže?

Kardinálové starší 80 let sice nemohou hlasovat, ale mohou sehrát důležitou roli při důležitých setkáních před konkláve a neformálních diskusích, jež se konají v římských trattoriích (malých restauracích) nebo kardinálských bytech. Mnoho těchto starých kardinálů jmenovali ještě Františkovi předchůdci a někteří z nich se postavili proti směru, kterým se první latinskoamerický papež snažil církev vést.

A četní kardinálové si možná přejí pokračovat ve Františkových reformách, ale místo „narušitele“ a novátora budou preferovat lídra předvídatelnějšho, nenápadnějšího, který nebude dělat takové „vlny“.

Otevřená i anonymní kritika Františka

Během Františkova pontifikátu se skupina kardinálů odhodlala k velmi neobvyklému kroku a veřejně papeže napadla za jeho rozhodnutí povolit přijímání rozvedeným a znovu sezdaným katolíkům. Také byla zveřejněna dvě anonymní memoranda nejmenovaných kardinálů, kteří Františka ostře kritizovali.

V církvi existuje spousta sil, které se snaží ovlivnit hlasování, mnohé z nich jsou dobře financované, organizované - a mají vazby na Spojené státy. V prosinci 2024 byla spuštěna internetová stránka Report kardinálského kolegia, která podává přehled o tom, jak se ti kteří kardinálové staví k žehnání párům stejného pohlaví, svěcení žen na jáhenky a „tajným dohodám mezi Vatikánem a Čínou“. Stránka pochází od skupin, které jsou hluboce proti Františkovu pontifikátu. Další skupina ve Spojených státech sháněla více než milion dolarů na sestavení spisů o kandidátech. Členové skupiny projekt prezentovali jako pokus o zlepšení řízení a odpovědnosti v církvi. „Kdyby existoval dřív, možná bychom papeže Františka neměli,“ litovali výsledku konkláve roku 2013.

Již několik let před papežovou smrtí diskutovali odpůrci jeho pontifikátu o tom, jak ovlivnit příští konkláve. V roce 2020 vyšly dvě knihy, obě s názvem „Příští papež“, obě od autorů známých coby Františkovi kritici. Jednu z nich dokonce mezi svými vrstevníky šířil americký kardinál Timothy Dolan, a to navzdory církevním zákonům, podle nichž preláti nesmějí veřejně diskutovat o možných papežských kandidátech.

Velkou hnací silou byl australský kardinál George Pell, kterého František jmenoval vatikánským pokladníkem. Měl impozantní síť kontaktů a byl politicky obratný; údajně prosazoval jako papežského kandidáta konzervativního maďarského kardinála Pétera Erdőa. Mj. se ukázalo, že je autorem jednoho ze zmiňovaných anonymních memorand, jak psala agentura Reuters. „Komentátoři každé školy, ač z různých důvodů, se shodují, že tento pontifikát je v mnoha, ba většině ohledů pohromou – katastrofou,“ hlásal Pell pod pseudonymem Démos (řecky Lid) a odsuzoval údajnou politickou korektnost, jež je slepá vůči mnohým problémům, jakož i oslabení pozice papeže a kolegia kardinálů, rozmělněného Františkovým jmenováním neevropských prelátů.

Poté, co australský Nejvyšší soud zrušil Pellovo odsouzení za sexuální zneužívání dětí, se kardinál vrátil do Říma a aktivně se zapojil do příprav dalšího konkláve. Pellova smrt v lednu 2023 ve věku 81 let však zanechala opozici proti Františkovi bez zjevného vůdce.

Zákulisní intriky o nástupnictví papeže: František oslabil vlivné kliky kardinálů

Až budou kardinálové rozhodovat o novém papeži, budou brát v úvahu různé faktory. Potenciální štěpící linie by se mohla objevit v souvislosti s papežovým rozhodnutím povolit požehnání osobám stejného pohlaví, neboť několik biskupů v Africe a východní Evropě se proti tomuto kroku důrazně ohrazuje. Budou afričtí a východoevropští kardinálové hlasovat jako blok pro kandidáta, který je v tomto vstřícný k jejich názorům?

Zdá se pravděpodobné, že ať už bude papežem zvolen kdokoli, katolíci na celém světě budou z většiny očekávat pokračování a upevnění zásadních reforem, které František zahájil. Nepodceňujte však odhodlání těch, kteří se snaží najít jakýkoli způsob, jak Františkův projekt zabrzdit, uzavírá CNN.