Írán hrozí uzavřením „ropné tepny“ Perského zálivu. Přehledně: Proč je Hormuzský průliv tak důležitý?
Nedávné americké údery na jaderná zařízení v Íránu vyvolaly obavy z možné odvety. Otázkou stále zůstává, jakou podobu by íránská reakce mohla mít. Spekuluje se o tom, že Írán by mohl zablokovat vývoz ropy přes Hormuzský průliv, přes který proudí okolo 30 % ropy přepravované po moři, upozornila televizní stanice CNN. Před dopady uzavření průlivu varovala i šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
- Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Jeho severní část je pod kontrolou Íránu, jižní spravují Omán a Spojené arabské emiráty.
- V nejužším místě je průliv široký pouhých 21 mil (33,8 km).
- Podle Úřadu pro energetické informace (Energy Information Administration, EIA), který je součástí amerického ministerstva energetiky, je průliv klíčový pro přepravu milionů barelů ropy a ropných produktů denně.
- Prochází jím třetina celosvětového objemu námořní ropy. Využívá se pro více než 30 % celosvětového vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG).
- Írán by provoz v průlivu mohl ohrozit kladením námořních min, útoky rychlých člunů, vypouštěním protilodních střel či dronů z ostrovů v průlivu, nad kterými má kontrolu.
- Přerušení dopravy ropy přes průliv by mělo vážný dopad zejména na trhy v Číně, Indii, Japonsku a Jižní Koreji. Ceny ropy by však podle úředníků EIA vzrostly po celém světě.
Podle EIA má průliv zásadní význam pro globální energetickou bezpečnost. I částečné uzavření může zvýšit náklady na dopravu a způsobit zpoždění dodávek. Írán již dlouho využívá hrozbu uzavření průlivu jako způsob, jak tlačit na Západ. V roce 2024 a v prvním čtvrtletí roku 2025 proudila přes Hormuzský průliv více než čtvrtina světového námořního obchodu s ropou, což se podle EIA rovná přibližně pětině celosvětové spotřeby ropy a ropných produktů.
Hrozí bleskový nárůst cen ropy
Agentura odhaduje, že od roku 2020 prochází průlivem denně zhruba 20 milionů barelů ropy, přičemž podle údajů získaných sledováním tankerů bylo v loňském roce téměř 40 % barelů vyvezeno ze Saúdské Arábie. Vedle ropy a ropných produktů prošla přes průliv v roce 2024 také přibližně pětina světového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), který pocházel především z Kataru, uvedla EIA.
Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty mají ropovody, které by v případě ohrožení Hormuzského průlivu mohly do jisté míry sloužit jako alternativní obchodní trasy. Jejich relativní kapacita by však byla omezená. EIA poznamenala, že přerušení dopravy ropy přes průliv by mělo vážný dopad zejména na trhy v Číně, Indii, Japonsku a Jižní Koreji. Ceny ropy by však podle úředníků vzrostly po celém světě.
Rubio: Šlo by o sebevražedný krok
Ministr zahraničí USA Marco Rubio v neděli v pořadu Face the Nation s Margaret Brennanovou uvedl, že íránská snaha o zablokování průlivu „by byla sebevražedným krokem“ a pravděpodobně by „vyvolala odpor velké skupiny mocných zemí, které by takové rozhodnutí ovlivnilo“.
„Pokud to udělají, první, kdo by se kvůli tomu měl zlobit, je čínská vláda, protože tudy proudí spousta jejich ropy,“ řekl Rubio. Pokud by se Írán rozhodl například zaminovat část průlivu, Čína by podle Rubia „zaplatila obrovskou cenu“, stejně jako „všechny ostatní země na světě“ včetně USA. „Bude to mít na nás určitý dopad. Mnohem větší dopad to bude mít na zbytek světa,“ doplnil. Spojené státy, jejichž 5. flotila je umístěna v Bahrajnu, se dlouhodobě zavazují, že budou v průlivu prosazovat svobodný pohyb.
Kallasová: Uzavření průlivu nepomůže nikomu
Uzavření Hormuzského průlivu, o kterém nyní rozhoduje Teherán, by bylo extrémně nebezpečné a nebylo by dobré pro nikoho. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí EU v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ministři mají podle ní zejména obavy z další eskalace konfliktu. Evropská unie vždy podporovala diplomatické řešení, dodala.
„Obavy z odvety a eskalace této války jsou obrovské, zejména uzavření Hormuzského průlivu Íránem je něco, co by bylo extrémně nebezpečné a nebylo to dobré pro nikoho,“ prohlásila Kallasová. Důležité je podle ní dosáhnout diplomatického řešení. Zopakovala ale rovněž, že všichni se shodují, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.
Americké základny v ohrožení
Íránští představitelé již dříve výslovně uvedli, že cílem útoku budou americké lodě a vojenské základny, píše deník The Guardian. Izraelské údery však v posledních dnech zničily velkou část íránských odstrašujících prostředků. Írán má ale stále k dispozici impozantní arzenál raket kratšího doletu a bezpilotních letounů.
Další po desetiletí budovanou zbraní Íránu je síť regionálních milic. I ty se staly staly cílem Izraelců. Rozsáhlý raketový arzenál Hizballáhu byl loni „ztenčen“ izraelským letectvem. V dubnu izraelské letectvo bombardovalo údajný sklad raket v jižním Bejrútu.
Teheránem podporovaná šíitská milice v Iráku, Kata'ib Hizballáh, v reakci na americkou podporu Izraele pohrozila, že se zaměří na „zájmy USA na Blízkém východě“. Jeden z jejích velitelů Abú Alí al-Askarí prohlásil, že americké základny v regionu „se stanou lovišti kachen“. Spojené státy mají vojenská zařízení na nejméně devatenácti místech na Blízkém východě, z toho osm základen je stálých.
Další íránský partner, húthijské milice v Jemenu, se v květnu dohodly s USA na příměří. Zároveň vydaly varování, že příměří bude považováno za porušené, pokud se Trump rozhodne podílet na útocích na Írán. V takovém případě pohrozily útokem na americké lodě v Rudém moři. Vstup kterékoli z těchto milicí do války by vyvolal zničující reakci USA, které se právě na takovou eventualitu dlouho připravovaly.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k situaci na Blízkém východě. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
V Kataru je aktuálně v systému českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Drozd registrováno 63 českých občanů. Část se kvůli bojům v oblasti obrátila o pomoc na tamní českou ambasádu, sdělila vedoucí oddělení ministerstva pro komunikaci s médii Mariana Wernerová.
„V tuto chvíli se na ambasádu obrátili například cestovatelé, kteří přes Dauhá (hlavní město Kataru, pozn. red.) míří dál do světa,“ uvedla Wernerová. „Zároveň jsme cestovatelům rozeslali zprávu, že MZV doporučuje v případě hrozby vyhledat bezpečná a pevná místa, například podzemní garáže,“ doplnila.
Americký prezident Donald Trump označil dnešní íránskou odpověď na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Írán, který útočil na americkou základnu v Kataru, podle něj odpálil 14 raket, z nichž 13 bylo zničeno a jedna nepředstavovala ohrožení. Íránu poděkoval, že o svém úderu dopředu informoval. Věří, že teď už nebude panovat nenávist a Írán bude moci směřovat k míru a harmonii v regionu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.