Dehydratace a šok: Předávkování jódem může poškodit štítnou žlázu a rozvrátit organismus

Jód jako preventivní ochrana před radiací podle odborníků na jadernou bezpečnost i lékařů nefunguje a může i uškodit. „Jako ochrana před radiací při použití (nedej bože) jaderné zbraně jsou v podstatě na nic,“ uvedla už dříve na twitteru šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Požití jódových tablet je podle úřadu odůvodněno jen v situacích, kdy se v ovzduší vyskytuje radioaktivní jód, a to ve významném množství. „Užití stabilního jodu nefunguje univerzálně jako ochrana před ionizujícím zářením. Rozhodně tedy není na místě užívat tablety bez doporučení nebo dokonce preventivně. U některých osob se může vyskytnout alergická reakce nebo jiné vedlejší účinky,“ napsal jaderný úřad na webu.

Jódové tablety | Profimedia

„Při potenciální jaderné katastrofě se může uvolnit radioaktivní jód. Aby se předešlo hromadění tohoto radioaktivního jódu ve štítné žláze, může být ve vhodnou dobu použit neradioaktivní jód ve formě tablet s vysokými dávkami jódu (jedná se o tzv.  jódovou blokádu štítné žlázy). Užívání jódových tablet chrání pouze před vychytáváním radioaktivního jódu ve štítné žláze, nikoli před účinky jiných radioaktivních látek. Příjem velkého množství jódu ale může způsobit vážná zdravotní rizika,“ varuje mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

SZÚ upozornilo, že nadbytek jódu muže poškodit štítnou žlázu. „Ve štítné žláze se tvoří zcela zásadní hormony, které regulují celý lidský metabolizmus. Pokud si předávkováním jódem člověk takto rozkolísá hormonální rovnováhu, může nastat těžký rozvrat metabolizmu,“ uvedl prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc ze SZÚ. Poškození štítné žlázy může být někdy i nevratné

SÚKL dále uvádí, že v případě předávkování se může objevit hnědé zabarvení sliznic, zvracení, bolesti břicha a průjem. Mohou se objevit dehydratace a šok. V ojedinělých případech byla pozorována stenóza (zúžení) jícnu.

štítná žláza | Profimedia.cz

Podle odborníků dospělá osoba (věk 18-60+) by měla mít v dietě 150 mikrogramů jódu na den. U dětí 4 – 17 let je dávka 90 – 130 mikrogramů na den.

Jód je obsažen v mléku | Blesk:Kateřina Kalibánová

K nejvýznamnějším zdrojům jódu ve stravě dospělých osob patřilo pečivo, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky. U dětí (4-6 let) se mléko podílelo na přívodu více jak 35 %. Nejvyšší obsah jódu byl zaznamenán u kojenecké mléčné výživy, u polévek v prášku (v důsledku použití jódované soli při výrobě), mořských ryb a výrobků z nich, různých masných výrobků a tvarohu.

Denní dávka soli by neměla přesahovat 5 g na osobu a den. „Pozor, mořská sůl je chudá na jód. Ministerstvo zdravotnictví zvýšilo legislativně vyhláškou MZ ČR limit pro obsah jódu v kuchyňské soli na 27 ± 7 mg/kg. V průměru by jodizovaná sůl měla mít v 5g soli průměrně 135 mikrogramů na den,“ upozorňuje SZÚ.

Označení území, kde je radiace | Profimedia.cz

Pokud by došlo ke kontaminaci radioaktivním jódem, podávají se řádově vyšší léčebné dávky. Např. „Jodid draselný 65 hameln“ má v jedné tabletě 65 mg, tj. asi 1000x více než maximální dávka uvažovaná v dietě podle EFSA. Nesmí být užíván v případech známé přecitlivělosti (hypersenzitivity, alergie) na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, zejména při známé přecitlivělosti na jodové preparáty. 

Jódové tablety vám jako prevence proti radiaci nepomohou | Profimedia