Přežil holokaust, ruskému ostřelování neunikl. Boryse (†96) zabil v Charkově granát
Při ruském ostřelování ukrajinského města Charkov zemřel 96letý Borys Romančenko, jenž za druhé světové války přežil věznění v několika koncentračních táborech. Informovaly o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a web The Guardian, které se odvolávají na Romančenkovu vnučku a na nadaci památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Romančenko podle nich zahynul poté, co jeho dům zasáhl granát.
Romančenko za druhé světové války přežil nacistické koncentrační tábory Buchenwald, Mittelbau-Dora nebo Bergen-Belsen. O život přišel v pátek, když vícepodlažní dům v Charkově, kde bydlel, zasáhlo ostřelování, uvedl památník na svém twitterovém účtu.
„Borys Romančenko se aktivně zasazoval o připomínání nacistických zločinů a byl místopředsedou Mezinárodního výboru Buchenwald-Dora,“ stojí v prohlášení.
Druhé největší ukrajinské město Charkov patří mezi místa, odkud jsou hlášeny jedny z nejvyšších bilancí civilních obětí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Agentura Interfax-Ukrajina dnes uvedla, že ruské ostřelování zničilo v Charkově už 972 budov, z nichž více než dvě třetiny byly obytné domy.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Ukrajina už předala Rusům své návrhy, nebrání se dalšímu jednání s Moskvou a očekává ruské memorandum, aby příští schůzka mohla přiblížit konec války. Dnes večer to uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu na prvních přímých rozhovorech s ruskou delegací za více než tři roky. „Znovu potvrzujeme připravenost Ukrajiny na úplné a bezpodmínečné příměří. Nebráníme se dalším schůzkám s Rusy a čekáme na jejich ‚memorandum', aby schůzka nebyla prázdná a mohla nás skutečně přiblížit k ukončení války. Ruská strana má ještě minimálně čtyři dny, aby nám poskytla svůj dokument k posouzení," upozornil ministr, podle kterého se Moskva snaží o průtahy.
Specilisté prohlíží těla válečných vězňů, která na Ukrajinu vrátilo Rusko. Už dříve potvrdili, že mnoho zajatců čelilo brutálnímu mučení, Rusové je nechávali hladovět a odepírali jim lékařskou péči. Potvrzených případů je zatím asi 200, reálně jich ale bude mnohonásobně více.
Rusko svůj vojenský vpád do sousední země nazývá „zvláštní vojenskou operací“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.
