Strach z protiofenzívy: Rusové se opevňují v okupované elektrárně v Záporoží
Ruské jednotky, které okupují Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, se chystají k obraně před očekávanou ofenzívou ukrajinské armády, upozornila dnes britská vojenská rozvědka. Začlenění největší jaderné elektrárny v Evropě do taktických obranných plánů podle ní zvyšuje riziko poškození jejího bezpečnostního systému, ačkoliv přímé poškození reaktorů je nepravděpodobné.
Satelitní snímky podle rozvědky zachycují, že Rusové vybudovali na střechách několika ze šesti jaderných bloků elektrárny palebná postavení z pytlů s pískem. Rusko okupuje elektrárnu od loňského března, ale toto je první náznak toho, že budovy reaktorů jsou skutečně začleněny do taktických obranných plánů.
Rusko pravděpodobně vybudovalo tyto bojové pozice na střechách jaderných bloků, protože jej čím dál více znepokojuje vyhlídka na velkou ukrajinskou ofenzívu. Tento krok velmi pravděpodobně zvyšuje riziko poškození bezpečnostních systémů elektrárny, pokud se u ní bude bojovat, uvedla britská tajná služba. Přímé katastrofické poškození reaktorů je však podle ní nepravděpodobné podle většiny možných scénářů zahrnujících pěchotní zbraně, protože konstrukce bloků jsou velmi silně vyztuženy.
„Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil.
Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 2, 2025
Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
„Opravdu očekáváme, že Trump (americký prezident Donald Trump, pozn. red.) podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím online tiskového brífinku po jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu.
Ruská redakce BBC dodala, že ačkoliv stoupá riziko poškození elektrárny během bojů, opakování katastrofy v Černobylské jaderné elektrárně z roku 1986 je sotva možné, protože sama konstrukce jaderné elektrárny byla výrazně posílena a měla by odolat i přímému zásahu z děla.
O bojových přípravách v Záporožské jaderné elektrárně se před týdnem zmínil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podrobnosti neuvedl, ale postěžoval si na pokračují ostřelování okolí elektrárny a vyjádřil znepokojení ohledně její bezpečnosti, připomněla agentura Unian. Dodala, že podle ukrajinských úřadů je situace v elektrárně čím dál tím nebezpečnější i bez aktivních bojů. Stav bezpečnostních systémů se totiž bez náležité údržby postupně zhoršuje a osazenstvo elektrárny je v ustavičném stresu.
Reznikov klidnil očekávání
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov ale dnes v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina na otázku, zda jsou očekávání od protiofenzivy přehnaná, odpověděl kladně. „Dřív nikdo nevěřil ve vítězství. Dřív všichni chtěli, aby Ukrajina alespoň nějakým minimálním způsobem přežila, aby se nějaká její část zachovala. Ale když ukrajinské síly dosáhly úspěchů, všichni začali ve vítězství věřit,“ doplnil ministr obrany.
Do další protiofenzivy podle dřívějšího Reznikovova oznámení Ukrajina přejde letos na jaře. Kdy přesně se tak ale stane, ministr v rozhovoru přiblížit nechtěl a odmítl sdělit i další podrobnosti. „Doufám, že to začne nečekaně. Protože v tom je smysl vojenské operace - nikdo se nesmí dozvědět, že začala. Čím déle o ní nebude vědět nepřítel, tím lépe,“ uvedl.
