Reportáž Blesku: „Po dvou letech uvidím na Velikonoce bráchu." Z Prahy vyjel první noční vlak na Ukrajinu
„Další z českých prvenství,“ pochvaloval si na Hlavním nádraží vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný nový noční vlak, který míří z Prahy do země bránící se ruské agresi. Regiojet podle svých slov zavedl první komerční spoj, který končí až na Ukrajině. Konkrétně v západním městečku Čop, které leží půl hodiny jižně od Užhorodu.
„Je to zase něco prvního ze strany České republiky, na rozdíl od všech ostatních dopravců nekončíme na území Evropské unie, tedy v Polsku nebo na Slovensku, ale na Ukrajině,“ dodal pro Blesk Kopečný. Těsně před Velikonocemi vyčkávaly na Hlavním nádraží Ukrajinky s dětmi, kufry a plyšáky, aby nové spojení vyzkoušely. Vedle nich ale postávalo i několik mužů nebo senioři a také mnoho Slováků, kteří mířili do Košic. Vlak vyrazil před desátou hodinou večerní, cíle měl dosáhnout asi o dvanáct hodin později.
Hojně využívaný už je i spoj, který končí v polské Přemyšli. Lidé odtud pokračují do Lvova. Zprovozněn byl koncem roku 2022 a nyní posiluje spoje kvůli velikonočním svátkům. Také nová linka byl poměrně rychle vyprodaná a zabraná místa byla podle informací Regiojetu i v dalších dnech.
„Jedu za manželem, který zůstal sám na Ukrajině sám. Vracím se tam jednou za půl roku podle toho, jak mi to vyjde s prací. Teď budu mít týden volno, tak ho strávím s mužem,“ řekla Blesku ještě na nádraží jedna z cestujících. Přibližně šedesátiletá žena jela do Kyjeva, v Čopu proto musela nasednout ještě na navazující spoj. V Česku studuje její dcera. „Chtěli jsme se přestěhovat dřív, ale nestihli jsme to,“ řekla Ukrajinka.
„Mířím z Prahy do malého městečka v Zakarpatí, chci navštívit rodinu na Velikonoce. Slavím je dvakrát, tento týden jsou katolické a v květnu pak pravoslavné. Mezitím se ale za pár dní vrátím, protože mám v Česku školu a nemůžu si dovolit zůstat déle,“ sdělila Blesku už ve vlaku jiná dívka, Kateryna (20). Dříve musela překonávat i několikahodinové přestupy. „Teď to bude o mnoho jednodušší,“ sdělila. A nedaleko postávala v uličce další respondentka, která vyrazila do Užhorodu za sestrou. Někteří další cestující však mluvit nechtěli.
Mezi cestujícími by se ale mohli začít objevovat i Češi, míní exvelvyslanec v Kyjevě Radek Matula. „Myslím si, že to bude velmi využívané turisty, protože už před lety čeští turisté začali objevovat Zakarpatí,“ poukázal na dobu ještě před invazí. Zájem o cestování mezi Českem a Ukrajinou dál rostl a podařilo se podle něj dokončit projekt, o kterém jednali dlouhé měsíce. Zatímco ze Lvova navazují vlaky do Kyjeva, tady jde o oblast, která je podle něj pro Čechy zajímavá i z historického hlediska.
Dobrou noc, drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Díky za jeho sledování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o chystaném 18. balíku sankcí proti Rusku. „Je čas zintenzivnit tlak na Rusko, aby se dosáhlo příměří,“ napsala na sociální síti šéfka EK, která dále sdělila, že s ukrajinským prezidentem úzce koordinuje další kroky.
Zelenskyj 17. balík sankcí označil za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X Zelenskyj. „S Ursulou jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy - to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.
Ruské úřady do bojů na Ukrajině poslaly 20.000 naturalizovaných občanů. Dnes to řekl šéf vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin. Svým podřízeným dal za úkol, aby se podíleli na raziích v místech, kde se shromažďují migranti, a vyhledávali ty, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě.
Bastrykin podle Rádia Svoboda řekl, že chytit se podařilo 80.000 lidí a že 20.000 „mladých občanů Ruska, kterým se z nějakého důvodu nelíbilo žít v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, se nachází v přední linii“.
Ruské bezpečnostní složky pravidelně pořádají razie, během nichž migrantům, kteří mají občanství Ruska, rozdávají předvolání k vojenským komisím, nebo je k nim rovnou odvážejí. Tito muži bývají nuceni, aby podepsali smlouvu s ruským ministerstvem obrany, jinak čelí hrozbám, že přijdou o ruské občanství a budou vyhoštěni.
Dobré by to mohlo být třeba i pro podnikatele. „Čím víc bude vlaků jezdit dál do hloubi Ukrajiny, tím víc podnikatelů tam bude jezdit a tím víc byznysu se bude dělat,“ sdělil Kopečný. Vyloučit to nemůžeme ani podle Matuly. Organizátoři věří, že linka bude fungovat i po válce.
Ve vlaku lidé dostanou večeři – bulgur nebo kuře na kari – a v noci musí dodržovat noční klid. Následuje kolem šesté hodiny ranní zastávka v Košicích a snídaně: sladký croissant a bagel. Zdržení pak může nastat na hranicích, kde je potřeba sedět v kupé na místech. S čekáním v autě nebo autobuse se to ale srovnat nedá. Ve druhém případě může i teď jít až o 12 hodin. Občané Evropské unie tady potřebují pas, lidé s ruským pasem musí doložit, že pochází z okupovaného území a občanský průkaz stačí Ukrajincům pod dočasnou ochranou. A kolem 10:30 jsou na nádraží v Čopu.
„Vlak byl skvělý hlavně v porovnání s autobusem, ve kterém jsme na hranici čekali hodiny. Míříme do našeho rodného Záporoží navštívit mého otce a bratra, neviděla jsem je dva roky. Strávím tam jedenáct dnů, brácha má totiž prázdniny. Budeme si užívat čas s rodinou,“ řekla Blesku Alina (21) vycházející z vlaku.
Na nádraží už čekají taxikáři, dobře tu ale funguje i Uber. Jeden z řidičů před válkou dlouho pracoval v Česku, naposledy tam ale byl v prosinci 2021. Hrdě přiznává, že jezdí českou škodovkou. Druhý se svěřuje, že má syna ve válce. Taxikáři cestovatele mohou zavést do nedalekého Mukačeva nebo Užhorodu, z Čopu coby dopravního uzle ale míří na tato i další místa také vlaky. Přestože je Čop daleko na západ od fronty, ozvou se tady několikrát sirény.
Cestu do Mukačeva vyzkoušela i autorka tohoto textu. Po cestě bylo možné všimnout si velikonoční výzdoby u bran domů, ve výlohách obchodů byly vidět velikonoční bochánky s názvem „paska“. Také mukačevský hrad Palanok teď zdobí „vyzub“. „Proč raději neopravili silnici,“ mračí se taxikář.
Mnoho lidí nasedlo i na vlak z Čopu do Prahy. „Jedu navštívit kolegu, mám zrovna dovolenou,“ svěřila se Blesku Olga (55) na nádraží v Čopu. „Jsme z Dnipra a jela jsem za zubařem, teď se vracím. V Praze žiju od začátku války,“ řekla Marina (24). „Tady to jde, ale od Kyjeva dál je to zlé,“ poznamenala jiná mladá žena, maminka dvou dětí. Její muž žije v Česku dlouhá desetiletí, po začátku války za ním i s potomky přijela. Dcera si zvykla, chlapeček má ale stále rád Ukrajinu, kde navíc pořád mají dům. Proto se žena občas vrací.
