Kruté detaily Trumpovy nerostné dohody: Tajná jednání s Putinovými poskoky a Ukrajina vazalem USA
Poslední verze Trumpovy „dohody o nerostných surovinách“, kterou získal The Telegraph, nemá v dějinách moderní diplomacie a vztahů mezi státy obdoby. „Je to dokument o vyvlastnění,“ řekl Alan Riley, odborník na energetické právo z Atlantic Council. „Nejsou v něm žádné záruky, žádné obranné doložky. Hlavním cílem Trumpa je začlenit Ukrajinu jako provincii amerického ropného, plynárenského a surovinového průmyslu.
Donald Trump drží v šachu Volodymyra Zelenského, požaduje obrovské reparace a činí si nárok na polovinu ukrajinských zdrojů ropy, plynu a uhlovodíků, stejně jako na téměř všechny kovy a velkou část infrastruktury. Poslední verze jeho „dohody o nerostných surovinách“, kterou získal The Telegraph, nemá v dějinách moderní diplomacie a vztahů mezi státy obdoby.
„Je to dokument o vyvlastnění,“ řekl Alan Riley, odborník na energetické právo z Atlantic Council. „Nejsou v něm žádné záruky, žádné obranné doložky. „Američané mohou bez závazků odstoupit, Ukrajinci ale ne. Něco takového jsem ještě neviděl.“
Text nenechává nikoho na pochybách, že hlavním cílem Trumpa je začlenit Ukrajinu jako provincii amerického ropného, plynárenského a surovinového průmyslu. Souběžně s tím probíhají rozhovory mezi USA a Ruskem o komplexním energetickém partnerství, včetně plánů na obnovení toku západosibiřského plynu do Evropy ve velkých objemech, přičemž americké společnosti a Trumpovi naklonění finančníci by v tomto byznysu získali významný podíl. Obnovený obchod s plynem by proudil přes ukrajinskou síť a později přes Baltské moře, jakmile by se po sabotáži obnovil provoz plynovodů Nord Stream.
V novém návrhu se uvádí, že Investiční fond Spojených států a Ukrajiny pro obnovu bude kontrolovat ukrajinské „kritické nerosty nebo jiné nerostné suroviny, ropu, zemní plyn (včetně zkapalněného zemního plynu), paliva nebo jiné uhlovodíky a jiné těžitelné materiály“. Zahrnuje všechny kritické materiály uvedené v americkém energetickém zákoně, včetně vzácných zemin a 50 dalších nerostů, jako je lithium, titan, kobalt, hliník a zinek.
USA budou kontrolovat infrastrukturu spojenou s přírodními zdroji, „mimo jiné včetně silnic, železnic, plynovodů a jiných dopravních prostředků, přístavů, terminálů a jiných logistických zařízení a rafinerií, zpracovatelských zařízení, zařízení na zkapalňování a/nebo znovuzplyňování zemního plynu a podobných prostředků“.
Tři z pěti členů správní rady nového fondu budou vybráni USA. Fond bude mít akcie typu „A“ a zlaté akcie. Amerika bude dostávat všechny licenční poplatky, dokud Ukrajina nesplatí alespoň 100 miliard dolarů válečného dluhu vůči USA, k nimž se připočítají 4procentní úroky - méně než 350 miliard dolarů, které dříve uvedl Trump, ale stále polovina ukrajinského HDP. Ukrajina má pouze akcie typu „B“ a 50 % licenčních poplatků obdrží až po splacení svých nedoplatků.
Fond je registrován v Delaware, ale spadá pod newyorskou jurisdikci. USA mají na všechny projekty přednostní právo. Je oprávněn kontrolovat účetní knihy a účty jakéhokoli ukrajinského ministerstva nebo agentury. USA mohou vetovat prodej ukrajinských zdrojů do jiných zemí, což může znamenat zákaz prodeje vzácných zemin do Číny, ale také omezení prodeje do Evropy.
Profesor Riley řekl: „Není to slučitelné s členstvím v EU, a to je možná jeden z účelů. Musím se ptát, zda skutečným záměrem není donutit Zelenského, aby ji odmítl.“
USA neplatí žádný investiční kapitál, protože za svůj příspěvek považují minulou vojenskou pomoc. Nenabízí ani žádné bezpečnostní záruky.
Smlouva ve stylu 19. století
Smlouva obsahuje několik rétorických přitakání Ukrajině, když uvádí, že „americký lid si přeje investovat spolu s ukrajinským lidem do svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny“.
Uznává přínos Ukrajiny k míru „dobrovolným opuštěním třetího největšího arzenálu jaderných zbraní na světě“ v Budapešťském memorandu z roku 1994. Podmínky jsou však, pokud se o nich dá vůbec hovořit, ještě tvrdší než původní návrhy, které mezinárodní právníci označili za dravé a neokoloniální a které vyvolaly pobouření ve velké části Evropy. Dokument zavání nerovnými smlouvami, které v 19. století vnutily Číně evropské mocnosti. Je to krutý způsob, jak zacházet s demokratickým spojencem, který bojuje o svou politickou existenci a brání vnější linii Západu proti ruskému imperialismu.
Trumpův Bílý dům tvrdí, že Putin by se neodvážil zaútočit, pokud by Amerika nebyla obchodně zapojena, ale to nemá žádnou váhu v kontextu, když zároveň vyjednává o sladkých energetických dohodách s Kirillem Dmitrijevem, šéfem ruského státního investičního fondu vyškoleným v McKinsey.
Podle ruských médií se tato jednání týkají návratu amerických vrtných společností do Karského moře a Arktidy.
Tajná jednání ve Švýcarsku
Německý Bild Zeitung uvedl, že již několik týdnů probíhají ve Švýcarsku jednání o znovuotevření plynovodu Nord Stream 2, která tajně vedou bývalý agent Stasi Matthias Warnig a Trumpův vyslanec Richard Grenell, muž známý svými sympatiemi ke Kremlu. Podmínky by americkým dodavatelům poskytly provozní kontrolu a tučné příjmy, které by vytvářely peníze „ze vzduchu“. Cynik by to mohl nazvat legálním „darem“ Kremlu pro okolí Trumpa. „Mluví se o Nord Streamu. Bylo by zajímavé, kdyby Američané tlačili na Evropu, aby přestala odmítat náš ruský plyn,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Diplomatická katastrofa pro Západ
Očekává se, že Ukrajinci přijmou dohodu o nerostných surovinách, i když Steve Witkoff, Trumpův vyjednavač, papouškuje kremelskou propagandu, potvrzuje platnost falešných referend v Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží a preventivně se vzdává čtyř oblastí, které Putin ani zdaleka nedobyl.
Kdyby Witkoff tento týden poslouchal jednání senátního výboru pro zpravodajské služby, slyšel by generála Jeffa Kruseho, šéfa americké obranné zpravodajské agentury, který vypověděl, že Rusko má vážné problémy s vedením války a že mu do konce roku dojde dech - pokud Západ vydrží. Ukrajinské drony útočí na ruská zařízení na vývoz ropy, a proto možná Putin potřebuje energetické příměří více než Ukrajina.
„Trump vyhodil do vzduchu vítězné karty,“ řekl Tim Ash z Chatham House.
Diplomatická katastrofa pro Západ se rychle rozvíjí na všech frontách. Donald Trump souhlasil s tím, že pomůže Rusku obnovit „přístup na světový trh pro vývoz zemědělských produktů a hnojiv, snížit náklady na námořní pojištění a zlepšit přístup k přístavům a platebním systémům pro tyto transakce“ jako odměnu za to, že nastane námořní příměří v Černém moři, což také pomáhá více Rusku než Ukrajině. Putin konkrétně chce, aby se ruská zemědělská banka Rosselchozbank vrátila do platebního systému Swift, a chce zrušit embargo na zemědělskou techniku, která má dvojí využití pro jeho válečnou mašinérii. Je na dobré cestě k zajištění obojího.
Také evropský sankční režim je blízko rozpadu. Maďarsko i Slovensko prohlásily, že nebudou hlasovat pro zrušení stávajících omezení, což znamená, že sankce v červenci automaticky vyprší, a tím i kontrola nad 200 miliardami eur (170 miliard Kč) držených ruskými centrálními bankami v Evropě. „Pokud bude proti zmrazení aktiv hlasovat byť jen jeden členský stát EU, zmrazení pozbude platnosti. Ruská centrální banka pak může okamžitě stáhnout své vklady z Euroclear,“ uvedli Anton Moisienko a Julija Ziskina z Royal United Services Institute.
Druhý Afghánistán
„Přes všechny řeči o reparacích a odpovědnosti by se EU ocitla v situaci, kdy by předala 200 miliard eur režimu, který rozpoutal největší válku v Evropě od druhé světové války - pro zahraniční politiku EU by to byl okamžik podobný jako v Afghánistánu.“
Právě tam směřuje „pečlivě kalibrovaná nerozhodnost“ Evropy. Evropa a Británie nakonec budou muset zaplatit celý účet za obnovu toho, co z Ukrajiny na konci této zrady zbude, zatímco Trump sebere Ukrajině její hlavní prostředek hospodářské obnovy a Putin dostane zpět svých 200 miliard eur.
John Ratcliffe, ředitel CIA, tento týden řekl senátnímu výboru, že Trump ví, že by bylo nebezpečné, kdyby Putin dosáhl svých „maximalistických“ cílů. Vše ale podle The Telegraph nasvědčuje spíše tomu, že Trump & Putin je dokonale harmonický společný podnik.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
