Masivní ruský útok na Ukrajinu: Kyjev se ocitl v plamenech! Odveta za Pavučinu, hlásí Moskva
Tři lidé zahynuli při rozsáhlém nočním útoku ruských dronů a raket na Kyjev, uvedl dnes podle agentur starosta hlavního města Ukrajiny Vitalij Kličko. Mohutné útoky byly hlášeny i z dalších částí Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o reakci na nedávné ukrajinské útoky v Rusku, které Moskva označuje za teroristické činy. Moskva tvrdí, že cíl útoků byl splněn.
Hlavní město Ukrajiny v noci na dnešek čelilo intenzivním ruským vzdušným úderům, které způsobily požáry obytných budov v několika čtvrtích. Ukrajinské letectvo uvedlo, že město bylo napadeno bezpilotními letouny a střelami s plochou dráhou letu Kalibr. Rusko podle místních úřadů a svědků útočilo bezpilotními letouny a balistickými střelami také v dalších oblastech Ukrajiny.
🇺🇦 Kyiv maintenant. Conséquences de la « volonté russe de mettre fin à la guerre » : terreur envers les civils. pic.twitter.com/wTLd70e6mk
— LoveUkraine Charles Rume 🇱🇺🇺🇦 (@CharlesRume) June 6, 2025
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož příkaz Rusko v únoru 2022 vpadlo na Ukrajinu, tento týden prostřednictvím telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem vzkázal, že Moskva chystá blíže nespecifikovanou odvetu za ukrajinský útok na letecké základny. Při koordinovaném dronovém útoku na letiště hluboko v ruském vnitrozemí Ukrajina v neděli podle tvrzení Kyjeva zničila či poškodila 41 letadel včetně strategických bombardérů a letounů včasného varování.
Ozývaly se výbuchy
Podle svědků byly v Kyjevě už po půlnoci slyšet četné výbuchy. Padající úlomky způsobily požáry v několika čtvrtích s tím, jak se systémy protivzdušné obrany snažily zneškodňovat přilétající cíle, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko.
„Naše posádky protivzdušné obrany dělají, co mohou. Ale musíme se navzájem chránit – zůstaňte v bezpečí,“ napsal Tkačenko na telegramu. Drony se podle něj k městu blížily ve vlnách a jejich úlomky dopadly nejméně ve třech čtvrtích. V Darnycké čtvrti na východě města drony zasáhly horní patra výškového obytného domu a způsobily požár, v místě hrozí přerušení dodávky elektřiny, uvedl.
Agentura AP s odvoláním na místní představitele napsala, že záchranáři zasahovali na mnoha místech hlavního města. Úřady vyzvaly obyvatele, aby vyhledali úkryt.
Podle AP vypukl požár v 11. poschodí 16patrové obytné budovy. Další požár vznikl ve skladu s kovy. Tkačenko uvedl, že při útoku byly také poškozeny koleje metra mezi dvěma stanicemi, ale nevznikl zde požár ani nebyl nikdo zraněn. Podle jednoho z neoficiálních kanálů na telegramu se naopak v plamenech ocitlo nákupní centrum.
Poplach v celé zemi
K útoku došlo i v jiných částech Ukrajiny. Celkem Rusko v noci na dnešek vyslalo na sousední zemi přes 400 dronů a více než 40 raket. Protiletecký poplach platil na celém území země.
Na západoukrajinský Luck, který je administrativním centrem Volyňské oblasti, zaútočilo 15 ruských dronů a ruská armáda proti němu odpálila šest raket, řekl starosta Ihor Poliščuk. Jedna z raket sestřelených protivzdušnou obranou dopadla na výškový obytný dům a silně ho poškodila. Poničené jsou i další domy. Luck leží asi 85 kilometrů od hranic s Polskem.
Z okolí Lvova byly po ruském útoku hlášeny problémy s dodávkami elektrické energie v několika vesnicích. Zasažený je blíže neurčený průmyslový objekt v Drohobyčském okresu. Nikomu se ale nic nestalo.
„Nepřítel podnikl největší útok na naši oblast,“ oznámil podle serveru Suspilne Vjačeslav Nehoda, šéf regionální vojenské správy západoukrajinské Ternopilské oblasti. Zranění utrpělo deset lidí. Ruskojazyčná služba BBC informuje, že úřady hlásí škody na průmyslových objektech a objektech infrastruktury. Pokud to není nutné, nemají lidé vycházet na ulici, protože město zahalil dým. Starosta Ternopilu Serhij Nadal upozornil obyvatele, že hluk, který zněl na jihu města, je zvukem hořícího plynu z tlakových nádrží v blíže neurčeném průmyslovém podniku.
Materiální škody vznikly po ruském útoku také ve Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny a menší škody jsou na několika místech Kyjevské oblasti.
Blíže neurčený počet raněných je hlášen i ze severoukrajinského Černihiva, který podle úřadů ruská armáda zasáhla drony a balistickými raketami.
Terčem ruského útoku bylo i okolí Kremenčuku v Poltavské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, kde jsou poničena skladiště, administrativní budovy, ale i kavárna. Tři lidé jsou zranění.
„Ať se perou“
Noční ruské útoky proti Ukrajině, která vzdoruje už čtvrtým rokem ruské invazi, přišly jen několik hodin poté, co Trump při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě poznamenal, že možná bude lepší nechat Ukrajinu a Rusko „chvíli se prát“ – a teprve pak je od sebe odtrhnout a snažit se o mír. Trumpův nejnovější komentář představuje podle AP pozoruhodný odklon od jeho předchozích častých výzev k rychlému zastavení války.
Regionální úřady 12. června oznámily, že při ruských útocích na Ukrajině byli během uplynulého dne zabiti nejméně tři civilisté a 37 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského letectva ruské síly vypustily 63 bezpilotních letounů. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 28 dronů.
Evropa a Spojené státy musí podle Volodymyra Zelenského pochopit, že ve válce, kterou rozpoutalo Rusko proti civilizovanému světu, není jen Ukrajina. „Ale Ukrajina je v první linii, a pokud tato linie selže, Putin půjde dál,“ řekl ukrajinský prezident. Důležité je podle něj také striktní dodržování pravidel nejen od evropských zemí, ale také států globálního Jihu, Číny, Brazílie nebo Indie. Země by podle něj neměly udržovat s Ruskem ekonomické vztahy a měly by ho tlačit k příměří. „Takový tlak teď od těchto zemí nevidím,“ dodal.
Evropa se musí zbavit představy, že je proti Rusku slabá. Měla by pokračovat na cestě od sebeuspokojení k odpovědnosti, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze. Podle Fialy již nestačí dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což brzy pravděpodobně potvrdí summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Evropa musí vedle růstu obranných rozpočtů posílit svou strategickou odolnost a nezávislost, ale i odolnost společnosti, řekl.
Současná bezpečnostní krize je lakmusovým papírkem pro evropskou politiku, míní Fiala. „Ukázala, kdo je ochoten bránit naše hodnoty a hledat řešení. A také vidíme, kdo upřednostňuje nečinnost,“ řekl. Za pozitivum pokládá, že se díky tomu zrodil nový typ spolupráce. „V posledních letech ČR zahájila důležité projekty a iniciativy se zeměmi jako jsou Dánsko a Nizozemsko,“ řekl. Dokazuje to podle něj, že je možné postupovat rychle a efektivně.
