Tomu ale místní lidé jen těžko věří. Podle nich na haldě, která vznikla po těžbě uhlí a čističce z koksovny, ale chybí už jen ropáci. Fiktivní filmové postavičky podobné bobrům, které se živily ropou. Tady by jako zákusek dostaly možná i kyanidy s arsen. To, že tam jsou, potvrdily studie, které má Blesk.cz k dispozici.
„Kam teda jedy zmizely? Jakože tam můžeme postavit křišťálovou studánku? Tak to myslí inspektoři?,“ divila se rodina, která bydlí kousek od haldy.
Podle Dalibora Tesaře, který na haldě vlastní část pozemků, verdikt inspekce slouží jen k matení laické veřejnosti, aby státní podnik Diamo nemusel plnit vládní usnesení z roku 2001, tedy miliony kubíků kontaminované hlušiny odvést na skládky nebezpečného odpadu a celé území vyčistit.
Kontaminovaná voda?
„Že se kontaminace neobjevila ve výluzích, jak stojí ve zprávě ČIŽP, je jen půlka pravdy. Vždycky se musí zkoumat i v sušině, a tam byla prokázána. Spodní vody jsou kontaminované až k Vrbicím. Proč by jinak ostravský magistrát uložil v roce 2003 Diamu povinnost nakládat s těmito odpady jako s nebezpečnými?,“ ptal Tesař.
Muž pracuje s daty z roku 2020 a 2021, kdy se na zkoumání vzorků podílel zdravotní ústav. Výsledek? Hodnocený odpad je nebezpečný a v kalových nádržích nejsou dodrženy limitní hodnoty v případě řady rizikových látek.
Ekologie naruby
Podle autora petice za odstranění odvalu Heřmanice Jiřího Michaliska by za ty peníze, které se už se za 24 let „vrazily“ do odborných studií, jak nic nedělat, byla halda dávno vyčištěná a na jejím místě rostl les.
„Stát chce lidi pokutovat za každý špatný kotel padesáti tisíci a tady hoří dva miliony kubíku karcinogenní hlušiny bez přístupu vzduchu, emise unikají do ovzduší a nikomu to nevadí,“ diví se Michalisko.
ČIŽP: Není třeba ekologicky likvidovat
Mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká nové testování kalů na obsah jedů a nebezpečné vlastnosti potvrdila. „Nevykazovaly a nepřekračovaly limitní hodnoty pro vyluhovatelnost toxických látek, což je zásadní pro možné riziko úniku do okolí,“ sdělila.
Proč jsou kontaminované spodní vody až k Vrbicím však nevysvětlila. „Analýza již dříve potvrdila, že lokalita nevyžaduje odstranění kalů ani jejich ekologickou likvidaci,“ dodala.
Zpráva vedoucí Centra hygienických laboratoří Ivony Smolové z loňska však ukazuje, že hodnoty nejsou dodrženy u arzenu, polyaromatických uhlovodíků či benzenu.
Koncentrace se snižuje
Podle mluvčího Diama Tomáše Indree, posouzení nebezpečných vlastností z roků 2020 a 2021 se kterými pracuje vlastník pozemků Dalibor Tesař, bylo uděláno chybnou metodikou.
„Dvě nové analýzy rizik ukázaly, že kaly nepředstavují riziko pro životní prostředí a zdraví obyvatel. Navíc prochází přirozenou degradací, čili se v nich koncentrace škodlivých látek snižuje,“ podotkl Indrei.
Paradoxně zpráva vypracovaná Diamem loni hovoří o mnohonásobné kontaminaci podzemních vod. O průměrném šestinásobném překročení limitu. I obec Vrbice, vzdálená 10 kilometrů, spadá stále pod ohrožené oblasti.
Sarkofág padl
Loni přišlo Diamo s tím, že by se za miliardy postavil nad kalovými nádržemi sarkofág, který by je přikryl. „Je to nesmysl. Jednak by to pod ním dalších 20 let hořelo, jednak je proti i město a do třetice, vlastníci pozemků by vybudování něčeho, co nic neřeší, stejně souhlas nedali,“ poznamenal Tesař.
Co tedy bude s kouřící haldou dál, není vůbec jasné. Stejně jako uplynulých dvacet let…
