Nový velvyslanec v Moskvě: Už teď se lze chystat na budoucí byznys, Rusko je chtě nechtě velmocí
Poprvé od ruské invaze na Ukrajinu se do Ruska vrátí český velvyslanec. Je jím Daniel Koštoval, který získal zplnomocňující agrément od hostitelské země. Kdy podle něj budeme moci hovořit o normalizaci vztahů s východní mocností? Během tří let může dojít k výraznému posunu, řekl na brífinku s médii, který vám Blesk přináší formou kombinovaného rozhovoru.
Kdo je Daniel Koštoval? Strávil 17 let v diplomacii, z toho například mezi lety 1998-2002 v rámci české mise při NATO, dále na zastupitelském úřadě v Moskvě či jako zástupce velvyslance ve Washingtonu. V období 2013-2019 bylo jeho působištěm Ministerstvo obrany ČR, kde zhruba polovinu času strávil v pozici náměstka pro vyzbrojování. Do dubna 2025 pak zakotvil v soukromém sektoru, například v Centru transatlantických studií při univerzitě CEVRO.
Do Moskvy by měl odjet o víkendu 17. a 18. května. V Rusku chce především „hájit české zájmy a je připraven na diplomatický dialog s ruskými partnery“. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka oficiálně skončil ve své roli ke konci května 2024, už od roku 2022 však byl v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni. Na české ambasádě v Moskvě podle Koštovala nyní zbývá obsadit jedno diplomatické místo ze sedmi.
Do státu, který před více jak 3 lety rozpoutal válku na Ukrajině, poputuje v době, kdy s Moskvou máme „téměř nulovou" úroveň vztahů, jak to tento týden v rozhovoru pro list Izvestija uvedl ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij. Věří, že Koštovalův nástup ovlivní rusko-české kontakty kladně a třeba i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“.
„S Ruskem se silně rozcházíme v interpretaci, k čemu na Ukrajině došlo. Pro nás je to porušení mezinárodního práva,“ řekl ve středu novinářům Koštoval s dovětkem, že bezpečnostní problematika nyní prostupuje všechny oblasti, ve kterých za běžné situace ambasáda pomáhá občanům. Připomněl též, že z rozhodnutí české vlády nejsou nyní ruským občanům vydávána víza.
Co nový český velvyslanec řekl na brífinku novinářům?
Jaká očekávání od vás má ruská strana?
V textu ruského velvyslance v Praze, který vyšel v pondělí večer, se dá vyčíst, že od mého příjezdu do Moskvy existují určitá očekávání. Dopředu si o tom nevytvářím nějaké utkvělé představy. Zkrátka přijedu a na základě své osobní zkušenosti zjistím, zda ty signály jsou opravdu těmi, za které je mám. A uvidíme. Nezapomínejme, že jakákoliv ambasáda v zemích, jako je Rusko, ale obdobně třeba Indie, které jsou velmocemi s globálními zájmy, ať už se nám to líbí, nebo ne, prostě je součástí naší české diplomacie. Ta se sbíhá v Bruselu, ať už jako NATO či EU, a unijní diplomatický sbor v těchto zemích žije poměrně intenzivně. Takže je důležité, aby i Česko vnášelo do hry svůj pohled na věc a své analýzy.
Velvyslanec Zmejevskij také čerstvě zvedl otázku Ruského domu v Praze, kdy Česko, k nevoli Moskvy, neuznává diplomatický status budovy. Česko má po Rusku zase rozesety hroby a památníky bojovníků z druhé světové války či legionářů z ruské občanské války, které se nebojí využít jako páku. Jakou roli v tom můžete sehrát vy?
Tohle spadá do oblasti, kdy si myslím, že bychom měli o věcech vzájemně mluvit. Už jen proto, abychom si vyjasnili některé věci. Například to, že fungování ČR je jiné nežli Ruska – česká vláda jako ústřední orgán exekutivy nemůže třeba diktovat obcím, co mají dělat. Podobným případem jako to, na co se ptáte, byla záležitost se sochou maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v pražských Dejvicích. V klidu jim budu vysvětlovat, že české ministerstvo zahraničí jim neukáže sochu, která zamířila do pražského muzea. Že je potřeba komunikovat jiným směrem.
A těchto technicistních témat je určitě více. Konkrétně teď zmíním jedno další: obě strany vydávají vyslaným pracovníkům víza na rok. Ale značky na diplomatické vozy se obecně vydávají na 4 roky, protože se předpokládá, že budou působit celou dobu. Tak to správně funguje pro ruské diplomaty v ČR. Naopak čeští diplomaté v Rusku diplomatické značky nedostávají, protože Rusové využívají ten argument, že přece je vízum je na rok, a tak že tedy nemáme nárok. Tak o tom bych s nimi třeba rád mluvil. Aby se obě strany k sobě chovaly stejným způsobem.
O vaší nové funkci se ví zhruba rok. Jak těžké bylo získat agrément?
To netuším, neboť jsem byl v této věci jen vnějším pozorovatelem. Nicméně bylo uděleno za 6 týdnů, což je silně standardní doba. Takže bych řekl, že se Rusko zachovalo běžně a až téměř korektně.
Čím tedy byl dána ta časová prodleva?
Působil jsem v poslední době v soukromém sektoru, takže jsem potřeboval nějaký čas, abych mohl postupně ukončit své aktivity, protože nemohu podnikat, být jednatelem, a tak dále. Druhou dimenzí záležitosti pak je, že ona situace opravdu je diplomatickou výzvou, takže panoval logický zájem vlády na tom, aby moje mise byla dobře připravena. Abych byl od Rusů brán jako kvalitní partner. Co si budeme, ruská diplomacie je vysoce profesionální. Umí to ostatně velmi dobře už z dob carských.
Co má být výsledkem vaší práce v Moskvě?
Mým cílem je profesionálně, precizně, přesně, rychle a včas informovat ústředí o tom, jaká je zahraničí a bezpečnostní politika hostitelské země. Jinak řečeno, jaké jsou jejich záměry vůči nám. Musíme je velmi dobře pochopit a následně danou znalost přenést do České republiky, aby se naše země mohla rozhodovat na základě faktů. Přestože o sobě s Rusy víme, že si v řadě věcí nebudeme rozumět, tak jsem připraven na diplomatický dialog s ruskými partnery a věřím, že na obou stranách bude vůle o tom mluvit a sdělovat si své argumenty. Chceme mít korektní vztahy, čili já pán, ty pán. Ideálně ať je mír a můžeme nakonec i normálně obchodovat. Ale to není možné v situaci, kdy se hranice států mění za použití síly.
Může ale velvyslanec v Moskvě dosáhnout něčeho jiného než toho, že domů reportuje, co si Rusové myslí a říkají?
Jsem přesvědčen, že ano. V pozici velvyslance můžete mluvit s řadou lidí a řekl bych, že Rusko není žádná monolitní společnost. Ať mi říkají, jak to vidí oni, ať přináší fakta a argumenty, toho bych rád docílil.
Věříte, že by za vašeho působení mohlo dojít k normalizaci vztahů?
Tak není to otázka víry, spíš bych to pojal z hlediska expertního, zda je to možné v horizontu tří let. Mám za to, že může dojít k výraznému posunu ve vztazích mezi Západem a Ruskem. Vše se ale bude odvíjet od diplomatických jednání ohledně konfliktu na Ukrajině a nastolení trvalého příměří. Jak rychle se to stane, bude záležet na konkrétních aktérech a to nejen na ruské straně, ale i USA, EU či Číny. Očekávat to není nemožné.
Američané jednají s Rusy o Ukrajině a není jasné, jak moc jsou se svými spojenci sdílní. Bude vaším úkolem zjistit obsah těchto jednání?
Komunikace se spojenci je jedna ze základních činností v diplomatickém sboru. Na přání vedoucího úřadu – tzv. chargé d´affaires – americké ambasády jsem se s ním tady v Praze už sešel. Takže tento první vstřícný krok již proběhl, jako předstupeň budoucí spolupráce s mým americkým protějškem v Moskvě. Česká republika určitě má velmi dobrou analýzy u mnoha záležitostí. To, na co se mě ptáte, je ale úkolem nejen pro mě, ale též pro jakéhokoliv člena diplomatického sboru na všech relevantních českých ambasádách.
Zmínil jste to případné obnovení obchodu. Dá se v tom něco dělat před normalizací vztahů?
Určitě bych neřekl, že tam odjíždím s plánem na rozjetí byznysu, což by byla politika současné vlády. Tak to určitě není. Politika vlády je mít vztahy na takové úrovni, aby se přestalo střílet. Pokud budou vztahy mírumilovné, tak může nastat byznys, to je z logiky věci. Nyní se na to můžeme připravovat a to je další z mých úkolů, který se skrývá v tom rozumět ruské ekonomice, jak prospívá, jak funguje soukromý sektor, jaká je interakce mezi státem a soukromníky.
A máme nyní onu znalost? Často se spekuluje, jaký efekt mají sankce na ruskou ekonomiku.
Určitě nějakou znalost máme, dokonce bych řekl, že díky našim zkušenostem před rokem 1989 ji máme větší nežli některé jiné země Západu. Ale nemáme ji takovou, abychom mohli říci: víme přesně. Víme přibližně a je dobré vědět přesně.
Připravujete se na realitu české ambasády v Moskvě, tedy například na odposlouchávací štěnice, jak to popisovali vaši předchůdci?
Každá ambasáda má svůj bezpečnostní plán, čili metodu, jak zajišťovat ochranu prostor. V Moskvě působí sbor 11 lidí, kteří mají za úkol ochranu objektu, dále samozřejmě máme kamerový systém. Mí předchůdci výrazně změnili poměry vnitřního fungování, tedy kam mohou vstoupit nediplomati a kam nesmějí. V minulosti byla opakovaně provedena opatření proti odposlechům. Myslím si, že nyní byla v tomto směru odvedena dobrá práce, byť tato, řekněme, »kontrarozvědná« činnost nikdy nekončí. Za poslední rok či dva nebyl detekován nějaký pokus či incident. Vláda také čerstvě schválila půl miliardy korun na zajištění kybernetické bezpečnosti ambasád.
Jste připraven i na variantu, že byste byl českým ústředím stažen?
Věci se nedějí izolovaně, že se někdo probudí a rozhodne. Rozhodnutí je vždy výsledkem nějakého dlouhodobého procesu a také intenzivní komunikací v rámci EU a NATO. Každá ambasáda má také dopředu připravený evakuační plán.
To sem snad nepatri.